Budějovičtí patrioti se chlubí tím, že město bylo po Praze a Bratislavě třetím v Československu, které vybudovalo zimní stadion s umělou ledovou plochou.
Budějovice ho potřebovaly, protože se tu vždycky hrál špičkový hokej. S novodobou érou v Budvar aréně je spojený HC Mountfield, který v krajském městě hraje extraligové domácí zápasy. Jak moc může odchod hokejového klubu z Budějovic ovlivnit další existenci samotné Budvar arény?
Z ryze ekonomického pohledu by se neměl zimní stadion po odchodu extraligového klubu položit. Jenže i to je v současné hospodářské situaci otevřená otázka. Z pohledu společenského a sportovního života, jakož i základního důvodu existence Budvar arény, do níž město před jedenácti lety vložilo ze svého rozpočtu 320 milionů, je to tristní situace.
Budvar arénaHokejový stadion v Českých Budějovicích byl dokončený v říjnu 1946, střechu dostal v roce 1967 a na konci roku 1979 druhou ledovou plochu pro tréninky. V letech 2001-2002 ho město nechalo za 320 milionů korun zmodernizovat. Srpnové povodně 2002 vše zkomplikovaly, znovu byl otevřen 4. října 2002. Od té doby nese název Budvar aréna podle sponzora Budějovický Budvar. Má kapacitu 6 421 diváků, z toho je 551 míst na stání. |
Budvar aréna si na svůj provoz nedokáže vydělat sama. Každoročně potřebuje od města dotaci, která se pohybuje mezi 10 až 15 miliony korun. Záleží to na rozsahu nutných oprav.
"Například v roce 2010 stadion nedostal žádnou větší opravu, a tak byl rozdíl mezi příjmy a náklady 11,6 milionu korun. Náklady se vyšplhaly na 22,3 milionu, výnosy byly 10,7 milionu," uvedl vedoucí městského odboru sportovní zařízení Tomáš Novák.
O rok později město odpustilo HC Mountfield nájmy za ledové plochy, čímž se propadly tržby Budvar arény zhruba o dva miliony. A přestože se podařilo uhlídat náklady na hranici 22 milionů, dotace vzrostla na 13,6 milionu.
Přitom akciová společnost HC Mountfield není největším zákazníkem zimního stadionu. Obě jeho haly dokážou nabídnout za sezonu 5,5 tisíce hodin a extraligové družstvo z nich vyčerpá deset procent. Využitelnost ledových ploch je 85 až 90 procent, dalšími zákazníky jsou školky, školy a zájmové kluby. Všichni platí standardní cenu 2 400 korun za hodinu ledu.
Hala ročně hostí pět velkých koncertů
HC Mountfield platí ještě 417 tisíc korun za pronájem kanceláří, šatny pro extraligové družstvo, posilovnu, saunu a reklamní plochy a 180 tisíc za pronájem restaurace s bufetem. Při celkovém součtu je to pětina výnosů stadionu.
Mimo sezonu od dubna do července si stadion přivydělává ve druhé hale s in-line povrchem, využitelnost je hodně závislá na počasí a dosahuje 20 až 25 procent. Kulturních akcí, především velkých koncertů, je zhruba pět ročně. Za koncert zaplatí pořadatel městu většinou 200 tisíc korun.
Primátor Juraj Thoma si uvědomuje, že Budvar aréna je se svojí kapacitou přes šest tisíc diváků stavěná na show a zábavu, kterou v ní hokej nabízí fanouškům. "Proto se budeme snažit, aby se tu hokej hrál. Budeme kontaktovat Český svaz ledního hokeje a bavit se o tom, jak ve městě udržet první ligu," naznačil Thoma.
Na odpovědi na konkrétní otázky, kdy jednání začnou a s jakou nabídkou do nich vedení města půjde, je však podle Thomy příliš brzy. "Teď to nechci rozebírat, protože zatím nevím, jak to budeme dělat," přiznal.
Liknavý postup radních tvrdě kritizuje například nezávislý zastupitel Stanislav Rataj. "Mít halu a nemít pro ni využití je děsivé. Nikdo neřeší, že jde HC Mountfield pryč. Ale to, co nastane v září, si nikdo nedokáže představit," sdělil.
Rataj se obává, že zájmová sdružení tržby Budvar arény nespasí. "Přitom na každý extraligový zápas přišlo okolo 4,5 tisíce lidí, na Jágra bylo dvakrát vyprodáno. Každé město si extraligy cení a my mančaft zbůhdarma vyhazujeme," zlobí se Rataj. Jednání o situaci kolem hokeje chce zařadit jako první bod na jednání zastupitelů příští čtvrtek.
