Mladý pár zvědavců nahlédl v sobotu vpodvečer do kaplického kulturního sálu, který se proměnil ve velkou převlékárnu pekelných bytostí. Na stolech se vršily masky rohatých šklebících se démonů.
Rakouští ďáblové krampusové se doslova soukali do přiléhavých huňatých kožichů a cítit to tam bylo jako v horské salaši s kouřícím ohništěm.
"Na oblečení do kostýmu potřebuju čtvrt hodiny. Nejdřív natáhnu kalhoty, pak si zavážu tkaničky u bot. Poté následuje vesta a na ni navléknu kožich. Další částí je pás se zvony a ohon. Nakonec si nasadím masku, protože je v ní velmi horko," popisuje 33letý Markus Eder ze skupiny Diabolos Sandl, která je z vesničky St. Oswald bei Freistadt v Horním Rakousku.
Krampusové v Kaplici |
Právě tato osmatřicetičlenná skupina nadšenců, v níž je i jedenáct dívek, předvedla pekelnou show v Kaplici poprvé už loni. Letos pomohla místnímu kulturnímu centru uspořádat unikátní Krampus show, kterou sem přijelo předvést 12 rakouských skupin se dvěma stovkami krampusů, perchtů, ale i andělů s Mikulášem.
Pro návštěvníky převlékárny byl však její odér příliš silný. "To se nedá dýchat, počkáme raději venku," táhla blondýnka v bílé bundě a kulichu ze sálu svého partnera.
Venku se vmáčkli do davu natěšených diváků, kteří lemovali celou trasu průvodu až na náměstí. A s příchodem první ďábelské skupiny pochopili, proč kostýmy krampusů nevoní po růžích.
Ďáblové vybavení zapálenými loučemi, vidlemi či metlami se hned rozeběhli lovit zlobivce a hříšníky. To vše za obrovského rámusu velkých kravských zvonců zavěšených u pasu a také čoudících pyrotechnických efektů, které dokázaly osvítit a ještě mnohem víc zadýmit okolí štiplavým kouřem.
Rakouští pekelníci jsou na rozdíl od českého čertíka, který doprovází Mikuláše, opravdu hrůzostrašní. Děti zvyklé na virtuální příšery je vnímaly se smíšenými pocity.
"Tý jo, to jsou rohy, co? A jsou ti čerti živí, nebo falešní?" hodnotila strašidelný průvod skupina asi šestiletých dětí z bezpečí balkonu v prvním patře bytovky. Malí diváci nakonec usoudili, že čerti jsou živí, když jdou v průvodu. "A kdyby se na nás sápali, tak po nich hodím jablko," plánoval pro jistotu nejupovídanější chlapec.
Kostýmy krampusů jsou propracované. Postavy z pohanských bájí se časem rozšířily nejen v německých zemích, ale i v Itálii, Slovinsku a Maďarsku. Obličeje masek se vyřezávají z lipového nebo borového dřeva a ve středověku musely budit hrůzu. Jsou namalované do nejmenšího detailu, citlivější povahy děsí špičaté zuby, kly a vyplazené jazyky. Masku doplňují pravé zvířecí rohy, některé i přes metr dlouhé.
Markus Eder se však mohl pochlubit novým typem masky: "Mám masku potaženou kůží. Jsou velmi drahé, tak jsem si to chtěl vyzkoušet sám. Líbí se mi, že každá maska je originál a lidi jsou na nás natěšení," pochvaluje si. Diváci netuší, jak náročný je svižný pohyb krampusů v horké masce, kde vidíte jen tunelově, a v kostýmu, který i s doplňky váží zhruba 30 kilo.
Ojedinělou akci si v Kaplici užilo na pět tisíc diváků. "Uděláme z toho každoroční tradici. Jsme rádi, že jsme prvními průkopníky v Čechách, kteří sem dokázali přitáhnout show s třicetiletou tradicí v Rakousku," řekl šéf kaplické kultury Stanislav Trs.
