Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Byl Auracián ženou? Vědci zkoumali kosti budějovického patrona

  16:46aktualizováno  16:46
Ostatky svatého Auraciána zaujaly i odborníky v USA, kteří pomáhali s výzkumem jihočeským archeologům. Vědci zjistili, že patří ženě a jsou z doby, kdy světec a patron Českých Budějovic údajně žil.

Dozvědět se bližší informace o významném světci a zároveň zrestaurovat jeho ostatky. To byly hlavní důvody, proč se děkan českobudějovické katedrály sv. Mikuláše Zdeněk Marek rozhodl obrátit na vědce.

Fotogalerie

Spolu s týmem archeologů, antropologů, památkářů a dalších odborníků vyzvedl relikviář sv. Auraciána, patrona krajského města. I přes špatný stav kostí se jim podařilo přinést zajímavé informace.

Z antropologické analýzy vyplynulo, že pozůstatky patří jednomu dospělému jedinci. „Na základě znaků na lebce jsme určili, že jde spíše o ženu,“ řekla antropoložka Erika Průchová z Karlovy univerzity. Samotná lebka byla ke schránce pevně přidělaná, takže ji nebylo možné vyjmout.

„Museli jsme používat zrcátka a spolehnout se pouze na to, co bylo vidět. Některé znaky nebylo možné hodnotit,“ upozornila Průchová.

Našli nadbytečný zub

Podle ní nebylo ani možné zjistit případné zdravotní postižení, protože povrch kostí byl křídový, a tudíž na něm nebyly vidět svalové úpony.

„Ze zdravotních problémů jsme identifikovali pouze meziodens, což je nadbytečný zub mezi horními řezáky. Ten může ovlivnit vývoj a prořezání druhých zubů. Kvůli tomu jsme nebyli schopni odhadnout věk jedince,“ dodala Průchová.

Na několika dlouhých kostech se dochovaly zbytky zlatavých proužků.

„Nedestruktivní metodou jsme zjistili, že se jedná o kvalitní ryzí zlato. Můžeme celkem spolehlivě říci, že v době největší slávy ostatky zářily pozlacenými ornamenty. To není ani příliš překvapivé. Už podobnost slova aurum a Auracián vybízí k tomu, aby v době barokní zbožnosti byly takové ostatky zlacené,“ přiblížil archeolog Jan John z Jihočeské univerzity.

Vědci odebrali vzorky už v listopadu minulého roku. V samotných kostech byl nedostatek kolagenu na to, aby bylo možné využít klasickou radiokarbonovou metodu datování.

„Při odběrech jsme v kostech objevili velké množství vosku pocházejícího z období, kdy byly ostatky vyzvednuty z katakomb. Měl to být pravděpodobně pokus o konzervaci, který se ale příliš nezdařil,“ doplnil John.

Římský voják s mečem a palmovou ratolestí

S určením stáří kostí pomohl Alexander Chekinsky z University of Georgia ve Spojených státech amerických, jenž se věnuje jiným způsobům datace.

„Použitá metoda je méně přesná, ale potvrdilo se nám, že se skutečně jedná o pozůstatky člověka žijícího v době římské, a ne o nějaký barokní podvrh,“ zhodnotil John.

Sv. Auracián bývá zobrazován jako římský voják s mečem a palmovou ratolestí. Relikviář s ostatky je umístěný ve výklenku v severní zdi jižní kaple katedrálního kostela sv. Mikuláše.

„Sochu světce je možné vidět i na morovém sloupu na Mariánském náměstí,“ uvedla Jarmila Hansová z Národního památkového ústavu (NPÚ).

„Ostatky sv. Auraciána byly vyzvednuty z raně křesťanských katakomb sv. Kalixta na Via Appia v Římě a po velkém požáru města se v roce 1644 dostaly až do Českých Budějovic. V kostele sv. Mikuláše byly slavnostně uloženy 3. srpna 1670,“ vysvětlila Zdeňka Prokopová z NPÚ.

Katakomby, jež sloužily jako antická pohřebiště v Římě, byly znovu nalezeny v 16. století. V době baroka v 17. a 18. století se objevil fenomén kultu takzvaných světců z katakomb, kteří se dostávali do celé katolické Evropy a byli novými ochránci měst a jednotlivých sídel. Mít svého patrona, jenž chrání sídlo před požáry nebo povodněmi, byla tehdy prestižní záležitost.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.