Dvaadvacet procent oslovených Jihočechů by v případě nouze neposkytlo první pomoc. Ukázal to výzkum společnosti Sanofi a agentury ppm factum mezi dvěma tisíci lidmi staršími 15 let. Zdravotničtí záchranáři mají nejhorší zkušenosti se zkolabovanými na ulici, kterých si okolí vůbec nevšímá.
Přímou zkušenost se záchranou člověka má 30 procent Jihočechů, v celé zemi je to 22 procent. Ostatní zatím první pomoc poskytovat nemuseli. A jsou za to rádi. Z průzkumu vyplynulo, že 71 procent oslovených obyvatel kraje má strach, že pomoc nezvládnou a pacient zemře. Navíc 58 procent dotazovaných Jihočechů přiznalo obavy, že se od pacienta sami nakazí.
Co ukázal průzkum22 % Jihočechů by v případě nouze neposkytlo první pomoc. |
„Podle naší statistiky potřebovalo vloni resuscitaci 495 lidí. Téměř dvě třetiny z nich zkolabovaly doma, pětina v práci a zbylých zhruba patnáct procent venku. A právě na ulici je největším problémem pro člověka v tísni lhostejnost. Bohužel, lidi se bojí, že na zem upadl opilec či zdrogovaný člověk, a minou ho bez pomoci,“ říká mluvčí jihočeské záchranné služby Petra Kafková.
Záchranáři mají podle ní zkušenost s výzkumem od studentů, kteří chtěli zjišťovat, jak lidi na ulici správně poskytují první pomoc. „A celý výzkum jim ztroskotal na tom, že lidi neposkytují pomoc vůbec žádnou,“ podotkla Kafková.
Naopak zkolabovaní doma či v práci mají mnohem lepší vyhlídky na záchranu bez vážných komplikací, protože někdo z jejich okolí většinou okamžitě zavolá na tísňovou linku 155 a poskytuje první pomoc podle rad zkušených operátorů.
„Máme zkušenosti s tím, že se najdou lidi, kteří vědí, jak pomoci, umí pomoci a hlavně se nebojí. Ale jsou v menšině. Napadá mě třeba výjimečný zásah třicetiletého mechanika Michala Lutovského z Tábora, který přesně před rokem vyprostil z havarovaného hořícího auta v lese matku s malým synem,“ popsala mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.
Podle šéfa jihočeské záchranné služby Marka Slabého je však situace v poskytování první pomoci mírně lepší než před 15 lety.
„Laická první pomoc se výrazně zjednodušila a sami vynakládáme velké úsilí, abychom ji laiky naučili. V kraji běží projekt vzdělávání učitelů i ostatních pracovníků ve školách v první pomoci. Je to zážitkový projekt, který připravili pedagogové pro pedagogy a pražská a jihočeská záchranka nad ním držely odborný patronát. Už je napsaný a zatím se nám ho nedaří prosadit na ministerstvu školství,“ popsal Slabý s tím, že v připraveném projektu je propracovaná metodika první pomoci pro výuku učitelů i žáků a scénky se situacemi ze života hrají ve výukových videích samotní záchranáři.
Školy se i v průzkumu ukázaly jako klíčový zdroj informací o pravidlech první pomoci - 70 procent Jihočechů získalo informace o jejím poskytování ve věku do 20 let.
„Pro děti z prvního stupně děláme den první pomoci se studenty zdravotnické školy, kteří jsou jim bližší než učitelé. Deváťáky učíme první pomoc v předmětu výchova ke zdraví,“ sdělil ředitel budějovické Základní školy O. Nedbala Miroslav Poláček.
