Nad hladinu se zvedá mlžný opar. Ze tmy vystupují stíny postav stojících po prsa v peřeji, které pruty bez únavy šlehají vodu. Je to skoro kýč, ale přesně takový obrázek uvidíte ve čtvrtek ráno u mnoha jihočeských řek. Pro rybáře je totiž každý 16. duben svátkem. A stejně jako minulý týden otevřeli řeky vodáci, ve čtvrtek to čeká lovce pstruhů.
Mnoho z nich si bere každoročně dovolenou, aby mohli u vody strávit celý den. Na nejoblíbenějších úsecích se jich objeví desítky, možná i stovky.
„Dovolenou si vezmu i letos. Raději se vydávám na nějaká méně profláklá místa. Jde mi spíše o to, abych si tento den užil někde v klidu. Například ve Zlaté Koruně to bývají občas spíše jatka. S kamarádem se proto chystám zahájit sezonu na Volyňce a odpoledne se zajdeme podívat i na Blanici,“ líčí prachatický rybář Milan Kučera.
Jedenáct tun ryb
V loňském roce vyrazily k pstruhovým úsekům jihočeských řek dvě tisícovky rybářů, kteří si od vody odnesli jedenáct tun ryb. Na lososovité ryby mohou vyjet třikrát týdně a pokaždé si mohou vzít tři mírové úlovky. O ně by neměli mít nouzi ani letos, velkou část ryb totiž do vody rybáři nasazují těsně před začátkem sezony.
Pstruhové revíry na jihu ČechVltava: Lenora, Vyšší Brod, Rožmberk Malše: Velešín, Kaplice Volyňka: od Strakonic do Čkyně Blanice: nad Husineckou přehradou Stropnice: od Byňova k hranicím Trofejní revíry: nádrž Květoňov u Kaplice a Vltava z Boršova nad Vltavou do Českých Budějovic Pozn.: Cena povolenky k lovu je 1 500 korun. |
„Pstruzi duhoví jsou ve třech velikostech, celkem jich bude na všech našich revírech devadesát metráků. Čtrnáct metráků bude sivena amerického v klasické velikosti okolo třiceti dekagramů. Jen o trochu méně letos vysazujeme pstruhů obecných,“ popsal hospodář jihočeských rybářů Milan Hladík.
Dodal, že největší pstruzi letos paradoxně zamířili do mimopstruhových revírů. Letos se na ně totiž proměnila dvě místa, která jsou mezi lovci trofejních pstruhů vyhlášená: nádrž Květoňov u Kaplice a úsek Vltavy mezi Boršovem a Českými Budějovicemi.
„Na žádném z těchto revírů se ryby přirozeně nerozmnožují, není tedy důvod ho hájit. A vzhledem k tomu, že zimy jsou v posledních letech velmi mírné, je možné chodit k vodě i v chladném období. Zimní muškaření má přitom své vyznavače a neopakovatelné kouzlo, o které jsme nechtěli rybáře připravit,“ vysvětlil vedoucí jihočeské Rybářské stráže Tomáš Kepr.
Na revíru Vltava 24 platí speciální povolenky. Je vedený jako VIP úsek pro ty, kteří si připlatí s vidinou většího zážitku a úlovku. Na Květoňově potom platí svazové povolenky pro jihočeské pstruhové i mimopstruhové revíry.
„Pro tato místa bereme letošní rok jako zkušební a uvidíme, jak se nová pravidla osvědčí. Pokud bychom s tím měli nějaké problémy, můžeme se za rok vrátit k původnímu systému,“ podotkl Hladík.
Ochrana ryby ve znaku
Letošní sezona bude zajímavá i z hlediska ochrany ryby, kterou má Český rybářský svaz ve znaku. Zaměří se na lipana podhorního. Začne speciální program, který má jeho populace podpořit v místech, kde byl dříve velmi hojný. Po roce 2000 však téměř vymizel.
„Jsou to především úseky pod přehradami, například na Vltavě nad Českým Krumlovem nebo na Malši pod Římovem. Zdejší populace byly velmi silné a přesně nevíme, co se s nimi stalo,“ popsal další z rybářů Jiří Marek.
Snaha o záchranu bude spočívat především v silnějším vysazování lipanů, které svaz odchovává v rybí líhni v Kaplici. Protože se však přesně neví, proč lipani mizí, budou vysazené kusy pod dohledem odborníků i přímo v řekách.
„Z tohoto důvodu budeme spolupracovat s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Lipani se budou zpětně odchytávat, pod dohledem bude jejich pohyb a třeba i přírůstky,“ uvedl Marek.
Znečištěná Vltava nad Lipnem
Podle něj může být úbytek lipanů a dalších druhů našich původních ryb spojený nejen s velkých tlakem rybářů a predátorů. Ale i se dvěma nepříliš často zmiňovanými jevy, které se týkají kvality vody.
„Čistíren odpadních vod je tolik, že z vody odeberou všechny živiny, které jsou důležité pro rozvoj potravy ryb. V této dietní vodě naopak zůstává množství značně škodlivých látek, se kterými si čistírny nedovedou poradit, především zbytky hormonální antikoncepce a léků. Ty negativně ovlivňují rozmnožování ryb, ale ani na lidi asi nebudou působit nijak pozitivně,“ upozornil Milan Hladík.
„Zajímavostí je, že takto je velmi znečištěný třeba tok Vltavy nad Lipnem, která teče nejčistější přírodou a kolem je i dost nízké osídlení. Důvod je prostý, odpady z lyžařských areálů,“ konstatoval.
