Manželka Jiřího Soukupa ze Staňkova na Jindřichohradecku získala po sametové revoluci zpět v restituci pozemky - louky u Staňkovského rybníka, který se rozkládá na Třeboňsku na hranici s Rakouskem. Rodina přemýšlela, jak je využít, až se rozhodla vybudovat Autocamp Oasa.
Podnikají už 23 let a jejich kemp se i díky nejrůznějším technologickým a ekologickým novinkám umisťuje v anketách na prvních příčkách. Na nezájem turistů si nestěžují, ale dodávají, že by region mohl pro rozvoj turismu dělat ještě více.
„V sezoně ve špičce jsme úplně plní, lidé si rezervují pobyty i rok dopředu a jezdí sem celé roky na jedno místo,“ vypráví podnikatel. „Ačkoliv jsem musel po revoluci jít opravovat počítače do Rakouska, abychom měli peníze a mohli začít budovat, nic bych neměnil. Bude mi 70 let a kemp mám pořád jako koníček,“ dodává Soukup.
Redaktor MF DNES se s Jiřím Soukupem setkal, když projížděl rakouské a německé příhraničí a zjišťoval, jak se lidem změnil život po sametové revoluci. V Novohradských horách i České Kanadě se názory dělily - podnikatelé v cestovním ruchu tvrdili, že turistů by mohlo být více, ostatní jsou spokojení. Kdyby bylo návštěvníků ještě víc, už by je to obtěžovalo.
Pár kilometrů od Staňkova, v malé vsi Františkov, má Anna Nováková ubytování v soukromí. Spoléhá na cykloturisty. Na rozdíl od Soukupa se ale na pětadvacetiletý vývoj regionu dívá úplně jinak. „Dříve tady bylo zemědělství na vysoké úrovni, dnes už se tu jen pase na loukách. Pracovní místa ubyla, vždyť tu byly sklárny nebo dřevařské závody,“ vypráví Nováková.
Starosta Nové Bystřice - města přímo u rakouských hranic - věří, že region se bude rozvíjet a turistů bude přibývat. „Jsme turistické město, protože průmysl, jako textilní fabriky, je už pryč. V létě sem míří cyklisté, ale v zimě najíždíme stopy, jen když je dostatek sněhu. Počasí proti Šumavě tady není tak stálé,“ říká starosta Bystřice Vladimír Bláha.
Patří mezi ty, kteří věří, že potenciál regionu je mnohem větší a turistů může přijet i několikanásobně více. „Dnes už tu máme golfové hřiště a investor například chystá stavbu hotelu s wellness zázemím,“ doplňuje.
„Už dneska je tu turistů tak akorát. Romantické je to tu právě proto, že kopce, hluboké lesy a rybníky nejsou přeplněné turisty, na každém kroku není penzion, hotel nebo občerstvení. To má to kouzlo,“ říká například Jan Mašek z Nové Bystřice.
Naopak jeden z podnikatelů, který má u hranic restauraci, zase říká, že čím více přijede turistů, tím rychleji se bude region rozvíjet. „Je to jednoduchá rovnice. Turista rovná se peníze, peníze rovná se rozvoj. Myslím, že tento region má prostě větší potenciál a dokázal by nabídnout služby mnohem více turistům,“ říká.
Na Šumavu ročně přijedou dva miliony turistů
To na Šumavě sice podnikatelé také říkají, že turistů by mohlo být více, ale většina z nich se pohodlně uživí. Řada domů se proměnila v penziony, pohraniční roty zmizely, vyrostly lyžařské vleky, půjčovny kol i různá návštěvnická centra, jako je třeba sovinec v Borových Ladech. Staví se tu apartmánové domy, v nichž si lidé kupují nebo pronajímají byty. To v Novohradských horách téměř neuvidíte.
Podle odhadů sem ročně zamíří dva miliony turistů. Když pomineme spory o to, jak se má o národní park pečovat, zda kácet kůrovcem napadené stromy, nebo je ponechat stát, dalším z témat na Šumavě je, jak zde turisty udržet delší dobu a jaké další služby jim nabídnout.
Po pádu železné opony si turisté oblíbili několik míst, kam byl před revolucí vstup zakázán, a na další atraktivní lokality nechodí. A to by se mělo podle podnikatelů i ekologických aktivistů změnit. „Turistů by se na Šumavu vešlo ještě více, ale musí se změnit strategie, aby lidé nemířili jen do několika míst. Šumava má tu obrovskou výhodu, že je málo osídlená a jsou tam obrovské plochy divočiny. A to je to, za čím lidé jezdí,“ říká aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Právě to zveřejnilo studii britské konzultační společnosti Eftec, v níž autoři posuzovali, jaký přínos by mělo rozšíření divočiny. „Šumavská divočina je hodnocena jako unikátní obchodní artikl, protože je mimořádná ve střední Evropě, má přeshraniční efekt a je zajímavá i historicky,“ zdůraznil autor studie, obchodní ředitel Eftec Ian Dickie. Čísla z tohoto dokumentu říkají, že turismus Šumavě přináší ročně téměř dvě miliardy korun.
