Jeho kariéra byla zvláštní. V nejvyšší soutěži má 42 startů a vstřelil 17 gólů. Mezi starty je i osm utkání, ve kterých pod trenérem Tomášem Pospíchalem střídal ke konci zápasu.
Když mu bylo 19, přijela Sparta. Mohl nastartovat kariéru reprezentanta, slavného internacionála. Jeho otec však tehdy jako pěstitel zeleniny prohlásil, že fotbal bude syn hrát až po vysoké škole.
Byla to pravda. Antonín Rosa vystudoval Zemědělskou fakultu v Praze - Suchdole. Je od roku 1982 inženýrem. "To mi dneska skoro k ničemu není," poznamenal.
Po škole vykročil do velkého fotbalu. Z divize v Roudnici nad Labem a Litoměřicích odešel do Teplic a odtud byl rok na vojně v Táboře. To už o něj byl zájem. Chtěli ho ve Spartě, Slavii, Ostravě a původních Bohemians.
"Šanci bych asi měl ve Slavii," vybavil si. Asi byla velká škoda, že tam nešel. Ve Slavii byl výtečný útočník Petržela, ale další podobný chyběl. Ve Spartě řádili Skuhravý a Griga, v Bohemians Mičinec, Janečka a Vladimír Hruška. Přesto šel do Bohemians. Trenér Pospíchal ho přesvědčil a tým tehdy sahal po titulu. I dnes uznává všechny tři zmíněné plejery.
Na první trénink přijel svým vozem. Takový tehdy měli v Praze snad jen dva majitelé. Renault Fuego byla na tehdejší dobu nevídaná limuzína za 200 tisíc korun. Za to byl i barák. "Když mě viděl trenér Pospíchal, měl jsem to u něj horší. On měl Žiguli a to auto mi záviděl," popsal dobu, kterou dnes těžko někdo mladší pochopí.
V přípravě nastřílel z týmu nejvíce gólů, ale pak nehrál. Vypadl slavnému, ale i zarputilému Pospíchalovi z oka. Asi trochu i kvůli autu.
"Jenže trenér Pospíchal viděl jen to auto," přiblížil. "Nevěděl, že jsem si na něj u rodičů vydělal. Že jsem doma pracoval na polích se zeleninou a nedostal jsem to auto zadarmo."
Všechno bylo jinak, než si představoval. Nehrál. Jednou ho trenér Pospíchal postavil od začátku proti Prešovu. Tehdy se mluvilo o tom, že obrana Prešova je z betonu. Říkalo se jí prešovský beton.
"My jsme si tehdy řekli, že jim ten beton rozbijeme," říkal Rosa. Povedlo se to dokonale. I s rekordem v nejrychleji vstřeleném gólu v lize. Byl jeho autorem.
"Trenér Pospíchal nám řekl, že my s Mičincem zápas rozehrajeme a nahrávka pak půjde na Janečku," přiblížil taktiku na rozbití betonové obrany. Rozehrál na Tibora Mičince a Petr Janečka na pravém křídle míč zatáhl. Kdo ho kdy viděl, ví, že uměl upalovat. I Rosa vyrazil. Janečka obešel obránce a nahrál. "Střílel jsem z voleje pravou nohou a zavěsil jsem," vyprávěl Antonín Rosa.
Bohemians vyhráli 5:0. Rozdrolili tvrdý beton na jemný písek. Podílel se na tom ještě dalšími dvěma góly. Ale osud ho znovu přibrzdil. Další týden se 14. června ženil. Ve stejný den, kdy hráli Bohemians opět zápas v lize. "Trenér Pospíchal chtěl, abych svatbu odložil. Jenže už to nešlo."
Bral si dceru doktora hokejové reprezentace Trefného. Mají spolu nejen syna Antonína, ale i dceru Veroniku, která studuje vysokou školu. Ale fotbalová kariéra v lize byla tehdy znovu na vodě. Odešel do Plzně a odtud v roce 1988 do Blšan, se kterými zažil tři postupy až do II. ligy. Pak ho blšanský boss a známý předseda fotbalového svazu Chvalovský poslal s pěti hráči do Studené. Nebyla to náhoda. Zdejší výrobu masných výrobků Chvalovský vlastnil.
Antonín Rosa tehdy dojížděl na jih Čech pět let. Každý víkend 220 kilometrů. Nebyl sám. Jezdili i Zdeněk Kovář, Antonín Fröhlich, Karel Šidlof, Libor Klíč. Nějaký čas i legendy teplického fotbalu brankář Jiří Sedláček a záložník Jaroslav Melichar. I když ti ne tak dlouho. Studená se s Rosou dostala z okresního přeboru do krajského.
Recept na branky nabízel Rosa, sdělil titulek regionálního deníku v Jihočeském kraji. Podtitulek: Nevídaná bilance kanonýra Studené - 39 gólů, z toho 24 na podzim.
Studená vyhrála skupinu D I. B třídy sezony 1994/95. Nastřílela v ní hned 90 branek. Rosa měl v záznamech i jednu penaltu, ostatní góly byly ze hry. V přehledu střelců z té sezony je i jakýsi Koller ze Smetanovy Lhoty. Dal 21 gólů.
"Antonín Rosa byl výborný kluk do party a skvělý fotbalista s darem od Boha," vzpomínal Jan Maňhal, dodnes působící u fotbalu ve Studené. "Měl výborné zpracování míče, dobré poziční krytí, dostával se snadno do šancí. Věděl si rady nejen ve vápně, ale i kolem něj."
Jak dával Rosa góly? "Hlavně technicky. Neunáhlil se a neprásknul do míče. Měl krátkou kličku, míč zasekl. Pravou nohu měl o něco silnější, ale góly dával oběma. Měl kopací techniku a super trestné kopy. Trefil se i hlavou. Když byl v šanci, proměnil ji." Ve Studené fotbalovou kariéru Antonín Rosa ukončil.
