Břetislav Shon je ředitelem Nemocnice České Budějovice.

Břetislav Shon je ředitelem Nemocnice České Budějovice. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Máme nejvyšší mzdy z akciovek v Česku, říká šéf budějovické nemocnice

  • 4
Českobudějovická nemocnice je druhým největším zaměstnavatelem na jihu Čech. Loni dosáhla zisku 53 milionů a z vlastních zdrojů investovala 268 milionů. V jejím čele stojí dvanáct let Břetislav Shon.

Kolik lidí nemocnici řídí?
V nejužším vedení jsou čtyři lidé, a rozšířím-li to o vedoucí jednotlivých oborů, jako jsou ekonomický, obchodní, provozní či technický, je nás deset. Celkem je nás v Bílém domě, jak lidé ředitelství říkají, proti srovnatelným nemocnicím se stejným počtem zaměstnanců zhruba o sto méně. Při průměrné mzdě 38 tisíc korun v této nemocnici to dělá 40 milionů, které šetříme každý rok. Za dvanáct let mého ředitelování jsme tak ušetřili půl miliardy.

A kdo u vás dělá práci, za kterou jinde platí další zaměstnance?
Manažeři, kteří tu jsou. Třeba můj zástupce Jaroslav Novák má na starosti všechna výběrová řízení na přístroje z evropských dotací. Ve srovnatelných nemocnicích jsou na to týmy lidí. Doktor Novák to zvládá sám tak, že jsme zatím dostali všechny dotace, o které jsme se ucházeli. Já dělám spolu s vedoucím oddělení stavebních investic Františkem Bostlem celou přestavbu nemocnice, jejímž cílem je ukončení zdravotní péče v dolním areálu do roku 2021 v celkové hodnotě 2,4 miliardy korun.

Břetislav Shon (68 let)

Generální ředitel českobudějovické nemocnice Břetislav Shon se narodil 18. února 1949 v Praze. Je absolventem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, specializoval se na urologii, kde má dvě atestace. Hned po škole nastoupil v roce 1975 jako urolog do nemocnice v Českých Budějovicích. V roce 1997 se stal primářem jejího urologického oddělení a tým vedl do poloviny května 2006. Zároveň byl od listopadu 2004 pověřen vedením celé nemocnice a od 15. března 2005 byl jmenován generálním ředitelem Nemocnice České Budějovice, a.s. a předsedou představenstva. Není členem žádné politické strany. Manželka Olga je primářkou gastroenterologického oddělení budějovické nemocnice. Mají dvě dospělé děti a pět vnoučat.

Jak se vůbec tak velká organizace vede?
Dobře. Mám výhodu, že jsem tu celý profesní život a kolega Novák taky. Velmi důležitou součástí vedení jsou ostatní členové představenstva, kteří ve zdravotnictví pracují jako manažeři již řadu let a mají obrovské zkušenosti. Panuje tu velká vzájemná důvěra, známe všechny provozní procesy v nemocnici do nejmenších detailů. Proto můžeme vše vyřizovat daleko rychleji než v nemocnicích, kde se velmi často střídají ředitelé. Časté střídaní manažerů považuji za hrubou chybu, pokud zdravotnické zařízení dobře funguje.

Kde nabíráte doktory?
Jihočeské nemocnice se snaží dělat různé soutěže pro budoucí lékaře ještě při studiu medicíny, a oni tak mohou zčásti poznat naše nemocnice. Jezdíme také na různé akce lékařských fakult, kde představujeme naši nemocnici. Na stáže k nám chodí i medici z Plzně a dalších měst, z nichž pak nabíráme čerstvé posily na jednotlivá oddělení.

Zasahujete do výběru každého lékaře, nebo necháváte volnou ruku primářům?
Buď si novou posilu seženou primáři sami, nebo ji seženeme my. S každým adeptem mluvíme my i primář, rozhodující slovo má primář, protože on bude s lékařem pracovat. Po přijetí lékaře do nemocnice má primář oddělení dva roky na to, aby rozpoznal, zda nový lékař je pro odbornost, kterou si vybral, vhodným adeptem.

Ale jak to pozná, když ho celé ty dva roky nemá na dohled?
První dva roky je takzvané kolečko, kdy začínající lékaři chodí z jednoho primariátu na druhý. Nejsou sice u budoucího šéfa, ale primáři spolu komunikují, a když nováček odchází z jednoho oddělení na druhé, říkají si, jak se jim zdá.

Nemocnice Budějovice

Českobudějovická nemocnice zaměstnává přibližně 2 500 lidí. Z toho je 500 lékařů, 1 300 zdravotních sester, 200 dalších středoškoláků, ostatní jsou dělnické profese, ošetřovatelky a sanitáři.

Máte dost lékařů?
Nemohu říct, že jich máme nadbytek. V některých oborech jsme na hraně, nebo lehce pod ní, ale to souvisí s obrovskou feminizací v medicíně. Na jednom oddělení nám třeba v současné době chybí pět lékařek, protože jsou všechny na mateřské. A to je jeden z velkých problémů - kolik lékařek vzít na oddělení, aby pro ně bylo místo, až se budou vracet? Ale na všech odděleních se nám daří udržet počet lékařů tak, že jsme schopni dělat kvalitní medicínu, a se službami jsme někde v průměru kolem 50 hodin měsíčně navíc.

Spolupracujete s ostatními nemocnicemi v regionu, nebo si doktory přetahujete?
Nemůžeme zabránit tomu, když chce doktor z nějakých důvodů k nám, nebo naopak od nás. Nikoho nepřemlouváme, je to jeho rozhodnutí. Okresním nemocnicím pomáháme tím, že jim půjčujeme lékaře do služeb v oborech, kde jich mají málo. Naši doktoři jezdí třeba do Krumlova nebo Prachatic.

Co děláte pro to, aby u vás byli zaměstnanci spokojeni?
V první řadě se staráme o to, aby měli slušné platy. Máme nejvyšší mzdy z akciových společností v Česku, aktuálně u nás mají lékaři průměrnou hrubou mzdu 79 935 korun a sestry 32 147 korun. Ve srovnání s příspěvkovými organizacemi mají naši lékaři průměrně o 15 procent vyšší tarify, sestřičky o sedm procent víc. Máme i řadu benefitů, jako je penzijní pojištění, letní tábory a školka, kterou jsme začali před měsícem přistavovat a rozšiřovat za šest milionů korun.

S jakými ohlasy se setkáváte?
Když k nám přijdou doktoři třeba z pražských nemocnic, jsou zaskočeni tím, jak to u nás vypadá a funguje. Teď se dokonce vrátil jeden lékař z velké nemocnice v Německu. A když jsem se ho ptal proč, říkal, že se mu nelíbilo, jak je to tam vedené v nepořádku se spoustou cizích doktorů. Trochu se zmenšuje i platový rozdíl proti Německu, protože specialisté, co jsou u nás nad deset let, už berou se službami běžně 120 tisíc korun a řada z nich i víc.

A co kariérní růst?
Abychom mohli dělat špičkovou medicínu, podporujeme lékaře v profesním růstu. Posíláme je na stáže a kongresy doma i v zahraničí. Naše nemocnice sama organizuje čtyři velké celorepublikové kongresy a dalších 20 menších. Ale i na ně jezdí lékaři z celé země, protože mají vysokou úroveň. Naši lékaři z některých oddělení jezdí přednášet do zahraničí, například z neurochirurgie, neurologie, kardiologie, urologie či ortopedie a někdy jezdí do ciziny i operovat.

Vyplatí se jim trávit čas učením nových metod a postupů?
Ano. Máme dobře propracovaný systém dalšího vzdělávání. Primář určí mladému lékaři po atestaci konkrétní oblast specializace, na kterou se pak intenzivně připravuje. A když to zvládne, po deseti letech působení v nemocnici dostane takzvaného specialistu. Specialista má dnes základní plat 56 tisíc korun, takový plat nemá ani primář v příspěvkových organizacích. Když lékař u nás nedosáhne na specialistu, bere o deset tisíc míň. To je velký stimul, protože od základu se odvíjejí i peníze za služby.

Snem nové jihočeské hejtmanky Ivany Stráské je vznik lékařské fakulty v regionu. Bral byste ji?
Nerad bych tuto otázku rozebíral, protože jsem o tom s nikým nediskutoval a neznám konkrétní představu kraje. Když to někde zazní v jedné větě, člověk z toho nic nevyčte. Určitě to nebude zítra, a až to bude na pořadu dne, budeme o tom jistě dlouze diskutovat.

Co se letos v nemocnici změní kromě přístavby školky?
V dubnu jsme otevřeli zmodernizovaný pavilon urologie a gynekologie, za měsíc dokončíme nové dvoupatrové parkoviště. Největší letošní akcí je zahájení stavby urgentního příjmu v přízemí centrálního pavilonu.