Vicehejtmanka Jihočeského kraje Lucie Kozlová (ANO 2011).

Vicehejtmanka Jihočeského kraje Lucie Kozlová (ANO 2011). | foto: Marek Podhora, MAFRA

Nepřišla jsem na kraj, abych byla populární, říká nová vicehejtmanka

  • 4
V politice je dva roky a už je vicehejtmankou. Lucie Kozlová z hnutí ANO udělala raketovou kariéru. V nové krajské vládě bude mít na starosti sociální oblast a také školství.

Hejtman Jiří Zimola avizoval, že kombinace školství a sociální oblasti, kterou máte nově v kraji na starosti, bude velmi náročná. Zvládnete to?
Vím, že to bude těžké. Kdybych se na to necítila, tak bych tu funkci nevzala. Mám vzdělání v ekonomii a v oblasti sociální práce. Pohybuji se ve školství, takže jsou mi tyto resorty blízké, řekla bych šité na míru.

Původně jste usilovala o resort zdravotnictví. Školství jste tedy nechtěla?
Nechtěla jsem trhat portfolia, ale nechat je tak, jak byla. Ač je mi nejblíž sociální oblast, tak se to nikdy bez zdravotní části neobejde. A obráceně. Podle mě není tohle dělení úplně šťastné. Nicméně, ČSSD to neakceptovala, takže jsem pak volila mně profesně nejbližší alternativu, školství. V pátek ráno jsem se už sešla s vedoucími odborů zdravotně-sociálního a školství. Parametry fungování jsou tam nastavené docela dobře, takže nechci hned na začátku dělat žádné radikální kroky. Ale optimalizace v některých oblastech vzdělávání bude jednoznačně nutná.

Jak si optimalizaci středního školství představujete?
Nebudu rušit školy. Ale bude se muset přestavět skladba oborů. Mrzí mě, že se daleko víc necílí na žáky na základní škole. Pedagogové by měli rodičům doporučovat, že žák XY je manuálně zručný a že by se hodil na nějaké řemeslo. A že jako šikovný řemeslník si vydělá mnohem více peněz, než když si udělá někde bakaláře v oboru, kde bude mít složité uplatnění. Nehledě na to, že se dítě zbytečně trápí, protože ho to nebaví. Optimalizace znamená, že školství musí více reflektovat potřeby trhu, ne to, že budeme rušit školy.

Když se ale děti rozhodují, na jakou školu jít, tak často volí cestu nejmenšího odporu a na potřebné obory se nedostává uchazečů. Není tedy redukce nutná?
Skutečně si to nemyslím. Podle mě jsou špatně nastavená kritéria. Problém vidím v tom, že se škole platí na hlavu žáka. Mělo by to být opačně – platit podle toho, jak jsou absolventi uplatnitelní na trhu práce. A dovolím si říci, že pak by trh práce sám reguloval ty obory v rámci školství, protože ředitelé by na to museli reagovat. Na co vám bude 80 procent žáků, kteří jsou vystudovaní v oboru ekonomie. Jihočeský kraj jich tolik nepojme.

Lucie Kozlová

Narodila se 2. ledna 1972 v Českých Budějovicích. Absolvovala Gymnázium J. V. Jirsíka, vystudovala ekonomiku a řízení podniku na Jihočeské univerzitě. V tomto oboru má i doktorát se zaměřením na sociální služby. Docenturu má ze sociální práce. 18 let působí na Jihočeské univerzitě a také jako dobrovolná sociální pracovnice pro Bílý kruh bezpečí, který pomáhá obětem trestných činů. V roce 2014 se stala budějovickou radní, 3. listopadu 2016 byla zvolena vicehejtmankou Jihočeského kraje. Je rozvedená, má dvě děti.

Je tohle v gesci kraje?
Ne, je to otázka na ministerstvo školství. Kraj v tomto směru může dát návrh na úpravu legislativy. Uvědomuji si, že to bude velmi nepopulární krok. Ale já jsem nepřišla, abych byla oblíbená.

Které obory jsou na trhu práce nejvíc nedostatkové a zaslouží si největší podporu?
Jakákoli platforma technických oborů. Klasičtí řemeslníci. Je nedostatek zedníků, instalatérů, elektrikářů, tesařů. Na úkor oborů, kde je přetlak absolventů na trhu práce, což jsou různé ekonomické obory.

Řada technických firem propaguje techniku na vlastní pěst. Neměl by jim kraj v tom alespoň pomáhat?
Určitě. Kraj musí být aktivní v komunikaci s velkými firmami, jakým způsobem vidí oni možnost spolupráce a to, jak by systém mohl vypadat. Chci se podívat na strukturu škol, jak fungují, a promluvím si s řediteli a ředitelkami. A někde se to musí potkat.

Do vašeho resortu patří i Krajské školní hospodářství. V koaliční smlouvě máte, že chcete prověřit fungování této krajské organizace. Co to znamená?
Budeme to řešit, musíme zjistit, zda tam nějaká funkčnost je, nebo není. Připomínky k tomu má i radní Hroch. Já osobně v současné době hledám smysl této organizace.

Vznik koalice byl poměrně složitý. Přišlo mi, že vedení jihočeského hnutí ANO by bylo raději za středopravou koalici bez ČSSD. Jak moc projektu koalice ČSSD, ANO, Jihočeši 2012 věříte?
Já budu upřímná. Přestože se pohybuji v sociální oblasti, tak jsem pravičák jak vyšitý. Ještě než jsem působila v politice, tak pro mě byla jedinou volitelnou stranou ODS. Mně jsou jejich názory bližší. Nicméně jsme od začátku deklarovali, že ctíme výsledky voleb. Předpokládali jsme, že jedině pokud by došlo k výrazně konfliktním střetům a spolupráce s ČSSD by nebyla možná, byl by čas na alternativní koalici s pravicí.

Proč se tedy podle vás Jiří Zimola scházel za vašimi zády s Andrejem Babišem?
Podle mě byla celá ta schůzka zbytečná. A mrzí mě, že nám pan hejtman nevěřil, protože my jsme žádné zaječí úmysly neměli. Upřímně říkám, že se mi to z jeho strany vůbec nelíbilo.

Ale jednání o středopravé koalice přece byla. Právě v režii ODS...
Netuším. Mě nikdo neoslovoval. Skutečně o tom nevím. Možná jsme dostali nějakou informaci, že tu taková možnost je, ale my jsme deklarovali, že pro nás je primární partner ČSSD.

Takže Andrej Babiš žádný zásah vůči vám neprovedl?
Ne, rozhodně jsme žádné usměrňování nepotřebovali. Vyjednávání by měla úplně stejný průběh, i kdyby se pan hejtman s panem Babišem nesetkal. A doufám, že až mezi námi v koalici třeba nastanou nějaké neshody, nepůjde pan Zimola za Andrejem Babišem, aby je vyřešil.

Jak tedy koalice bude podle vás fungovat?
Pokud budeme řešit věci po obsahu, tak k tomu budu přistupovat pragmaticky. Nemám problém s komunikací s ostatními kolegy z vedení kraje. Ale po všech těch zkušenostech budu ve střehu.

Příští rok budou volby do Poslanecké sněmovny. Může jejich výsledek zamíchat se složením krajské koalice?
Nedovolím si předjímat a vůbec netuším, jaké jsou strategické plány všech různých stran a hnutí na národní úrovni. Třeba ano, třeba ne.