Český Krumlov bude v roce 2017 hospodařit s rozpočtem 300 milionů korun.

Český Krumlov bude v roce 2017 hospodařit s rozpočtem 300 milionů korun. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Zásadní změny v Krumlově čekat nelze, radnice má na rozvoj 40 milionů

  • 0
Českokrumlovští radní budou v roce 2017 hospodařit s vyrovnaným rozpočtem zhruba 300 milionů korun. Jeho zásadním nedostatkem je málo peněz na investice.

Krumlovští zastupitelé schválili rozpočet města na rok 2017, který na první pohled vypadá solidně. Je vyrovnaný ve výši zhruba 300 milionů korun a počítá s přebytkem 35 milionů.

A to i přesto, že radnice má od loňska na starosti nové výdaje - provoz obnoveného komplexu klášterů a městskou dopravu.

Krumlovským pomáhá zejména růst daňových příjmů, loni i letos rostou příjmy obcí z daní, které přerozděluje stát. Přesto není vedení města s novým rozpočtem spokojené.

„Zbývá nám strašně málo peněz na investice. Na opravy městského majetku připraveného v zásobníku akcí bychom potřebovali přes 340 milionů korun,“ uvedl místostarosta Josef Hermann (KDU-ČSL).

Sedm milionů musí odložit na nákup mostu u pivovaru

Na příští rok má město na investice jenom 40 milionů korun. Téměř polovinu z této částky vydá za obnovu vodovodů a kanalizací, dalších 11 milionů spolkne rekonstrukce komunikace od vlakového nádraží a celá pěší komunikace až k zavřenému hotelu Vyšehrad.

A sedm milionů korun si musí Krumlovští odložit na nákup mostu u pivovaru, který městu nabídl stát po letech k odkoupení. Mostní provizorium na Vltavě pod pivovarem postavila armáda po ničivých povodních v roce 2002. Most patří státu, ale radnice nemá desítky milionů korun na nový a před třemi lety investovala půl milionu do opravy mostovky, výměny fošen a příček, nátěrů a oprav jeho opěrných zdí.

„Podobný rozpočet i s podobnou částkou na investice jsme schvalovali i na rok 2016. Kolik peněz ale nakonec skutečně v novém roce vydáme za rozvoj města, bude záležet na získaných dotacích,“ řekl Hermann.

Spoléhat ale jenom na dotace je v době, kdy radnice potřebuje nutně investovat především do sídlišť, plaveckého stadionu či městského hřbitova, neudržitelné.

Proto vedení města pozve v lednu na pracovní neveřejné jednání všechny zastupitele, aby se seznámili s připravenou analýzou rozpočtové situace města a probrali možnosti, co dál. Tedy kde získat nové a hlavně investiční zdroje pro zajištění aspoň průměrného rozvoje Krumlova.

„Když jsme pátrali po tom, proč to takhle vypadá, zjistili jsme, že máme velmi vysoké běžné provozní výdaje na obyvatele v porovnání s jinými městy. Máme suverénně nejvyšší dotační peníze na kulturu, sport a sociální oblast vůči všem ostatním městům,“ sdělil starosta Dalibor Carda (ČSSD).

Městská kasa dostane z cestovního ruchu jen 12 milionů

Krumlovským paradoxem se pak dá nazvat tristní situace v příjmech z cestovního ruchu. Ačkoli atraktivní město na seznamu UNESCO přiláká ročně přes milion návštěvníků a ti živí třetinu jeho obyvatel, městská kasa dostane z cestovního ruchu jen 12 milionů. I to je námět na diskusi zastupitelů, stejně jako výše daní z nemovitostí, kterou má Krumlov nastavenou na koeficientu ve výši dvou z pěti bodů.

„Když radní předloží srovnání s obdobně velkými městy a vyjde najevo, že máme nižší poplatky daní z nemovitostí, budu pro. Městské kase by mělo podle mě pomoci EET zaváděné ve stravovacích a ubytovacích kapacitách,“ naznačil zastupitel Libor Janouch (ANO).

A podle zastupitele Miroslava Máčeho (KSČM) je zásadní problém v tom, že radnice dává do cestovního ruchu a kultury víc peněz, než to přinese.

„Rozvojovému fondu dáváme na podporu cestovního ruchu 1,5 milionu, mohl by je najít ze svého. Kultura je u nás profesionální, pro místní jsou festivalové koncerty za 600 korun nedostupné. Bude těžké měnit zavedený stav,“ řekl.