Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rychle rozkvetlé sady spálil mráz, plachty ani plameny nepomohly

  10:56aktualizováno  10:56
Ovocnáři na jihu Čech sčítají škody. Kombinace vysokých teplot z konce března a mrazů v minulém týdnu v některých oblastech poničila kvetoucí stromy. Nepomohlo ani to, že sadaři stromy „oblékali“ do textilií, snažili se je rosit nebo u nich zapalovali ohně.

Rozkvetlý jabloňový sad u Lhenic na Prachaticku. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Dubnové mrazíky jsou zcela obvyklé. Nezvyklé byly spíše ty vysoké teploty, které od konce března trvaly až do třetího dubna. Třeba 29. března byla průměrná teplota naměřená na jihočeských stanicích přes 20 stupňů. Pak se za jediný den teploty propadly o víc než deset stupňů,“ připomněla meteoroložka Markéta Augustinová.

Vysoké teploty z konce března ovocné dřeviny „probraly“ ze zimního klidu tak, že většina z nich rozkvetla. Jenže to bylo příliš brzy.

Podle Augustinové navíc měly zvláštní charakter i následné mrazy. Zatímco jindy mrzne většinou lokálně, letos padla teplota pod nulu na mnohem větším území.

Podstatnou část květů nebo pučících plodů mráz spálil a ovocnáři v některých oblastech mluví o škodách, které půjdou do statisíců korun a budou znamenat výrazné ztráty na letošní úrodě.

Zima přešla rovnou v léto

„Zima byla podle našich představ. Mráz stromům nevadí, pokud není zrovna minus 30 stupňů. Naopak prospívá tím, že hubí škůdce. Problém je, že zima přešla na několik dní prakticky v léto. Kvůli tomu stromy hodně brzy narašily. A v posledních dnech bylo počasí, které stromy velice vyčerpalo,“ říká předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Pavel Fríd.

Podle něj neškodil jen mráz. Na stavu dřevin se výrazně podepsal i fakt, že po několik dní teplota prakticky nevystoupala nad pět stupňů Celsia. Navíc bylo i velmi větrno.

„Počasí se dá označit opravdu za drastické. Třešně nám pomrzly možná až z 90 procent, stejně tak jablka. U višní ztráty odhaduji na 60 až 80 procent. Jen v lokalitách, kde stromy raší pomaleji, snad tato vlna špatného počasí větší škody nenadělala,“ říká Fríd, který má své sady v okolí Lhenic.

On i řada jeho sousedů se snažili s mrazem a nepřízní počasí různými způsoby bojovat. V sadech na velkých rozlohách ale byla opatření většinou málo účinná.

„V zahradě jsem stromy obalil netkanou textilií a snažil se je zahřát pomocí teplometů a silných žárovek. Vítr ale rozhodně nepomáhal. Soused zase navezl do sadu balíky sena a pálil je, vítr ale plameny hodně rozfoukával. Zatím jsem se ho neptal, zda to pomohlo,“ podotýká ovocnář.

Roli hraje i směr větru a krajina

Zvýšit odolnost ovocných dřevin proti mrazu je možné i různými chemickými postřiky. Některé fungují i na hormonální bázi a je možné je použít v některých fázích květu stromů. Ve chvíli, kdy ale začne plný květ, už nepomůže nic.

„Někde pomohlo to, že květy mírně navlhčil déšť. Jinak ale zřejmě mráz poničil švestky a třešně, které byly v plném květu. Značné výkyvy teplot z poslední doby správnému vývoji rozhodně nenapomáhají. A ochranná opatření na velkých plochách nemají patřičnou účinnost,“ podotýká Milan Müller, předseda představenstva společnosti Zeas Agro sídlící v Rábíně na Netolicku.

V Rábíně zatím nemají všechny sady zkontrolované tak, aby mohli určit přesný rozsah škod. A také v okolí Chelčic zatím není jasné, jak velkým problémem mráz z minulých dní může být.

„Každoročně nám také škodí ochlazení na ledové muže - a ty máme stále ještě před sebou. Teď můžeme říci, že nám mráz zničil asi 30 až 40 procent květů třešní, hrušní a poškodil částečně i švestky. Když ale u těchto stromů zmrzne třetina květů, nemusí to být v tom množství zase až tak velký problém. Stejné je to i u letních odrůd jabloní, kde mráz poničil středové květy, ale kolem každého ještě pět dalších zbývá,“ vysvětlil ředitel chelčické společnosti Zemcheba Jaroslav Muška s tím, že situace v okolí Chelčic zatím není nijak katastrofická.

Ale připouští, že pro ovocnáře je specifická každá sezona. Velkou roli hraje kromě teplot a oblačnosti i směr větru a krajina, v níž sady rostou. „Je to vždy lokalita od lokality. Tam, kde loni mráz úrodu poničil výrazně, třeba letos žádné škody nenapáchal a naopak,“ dodal Muška.

Jak se stromům podařilo odkvést, bude možné hodnotit podle sadařů nejdříve v půlce května.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.