„Vypovídá to o vkusu jejich majitelů. Sám jsem jako obchodník na pochybách, jestli vůbec taková nabídka kupující zaujme. Doby, kdy jsme v památkové zóně měli tržnice s laciným textilem a elektronikou, jsou snad na ústupu,“ myslí si spolumajitel secesního domu v českobudějovické ulici Dr. Stejskala Jan Valuch.
Trend, kdy stánky mezi historickými domy mizí a prodejci se stahují do kamenných obchodů, přitom vnímají památkáři i samotní Vietnamci, kteří dobyli město právě svými tržnicemi. Našetřili si na lepší pozice. Jejich děti v Česku vystudovaly a město už vnímají jinak.
„Začátkem devadesátých let sem přinesli naši lidé způsob prodeje, na který byli doma zvyklí. Teď už v Budějovicích tržnice skoro nenajdete. Naše děti se spíše věnují podnikání ve službách,“ tvrdí Than Chu Thien, který je ve vedení jihočeské pobočky českého svazu Vietnamců.
Kabelky, peněženky, oblečení. To všechno můžete nakoupit přímo na ulici.
Zatímco Thienova dcera studovala v Česku práva, živnostník Jan Valuch hledal v krajském městě příhodný historický dům, ze kterého by jeho rodina měla radost. Objekt koupil v sousedství další památky obchodního domu Broukárna, který rekonstruoval Jihočech Zdeněk Kult.
Teď se probouzí do původního stylu i se všemi detaily včetně osvětlení chodby a kovové rolety na prodejně optiky v přízemí. Valuch věří, že se lidé zase vrátí do klasických prodejen v centru měst. Proti vkusné reklamě, která prezentuje prodejnu, ale nic nemá. Obchody mají město oživovat.
Mezi současné divoce „ozdobené“ historické domy patří rohová budova ve Stejskalově ulici, kde je v přízemí prodejna s levným zbožím. Další kabelky a batohy visí hned vedle památky z 18. století na rohu ulic Plachého a Hroznové.
„Tady je nevkusné, že zboží na fasádě je hned vedle cenného historického domu U Hromádků. Ještě víc mi ale vadí některé reklamy a billboardy na zdech, třeba na renesančním domě v Piaristické ulici,“ uvedl předseda Klubu přátel Českých Budějovic, architekt Vladimír Musil.
Reklamu nebo zboží na zdech historických domů přitom nemohou dostatečně korigovat ani památkáři. „Pokud to není nějaký nový stavební prvek, nemůžeme zasahovat. Na to není zákon,“ říká vedoucí odboru památkové péče magistrátu František Hrdý.
Patem skončila před deseti lety například válka českobudějovických památkářů s majiteli domů s loubím. Vlastníkům těchto objektů chtělo město omezovat vystavování zboží na jejich chodnících. Nakonec muselo ustoupit. Jedinou pákou je vyhláška o záboru místa pro prodejní předměty, pokud zabírá veřejné plochy. Pak přijde čtvereční metr až na 200 korun na den.
