Urostlý muž s rozevlátými černými kudrnami spadajícími na ramena působí při šermířském souboji tak lehce a suverénně, jako by se s rapírem v ruce už narodil. Je na něm vidět, že si exhibiční vystoupení v jedinečném prostředí zážitkového skanzenu husitství v táborském Housově mlýně skutečně užívá.
Sám Jan „Čenda“ Zeman však s pokorou říká, že být dobrým šermířem se člověk učí celý život. „Základy, že se naučíte chodit, držet zbraň a správný postoj, se někdo naučí za půl roku, někomu to trvá třeba tři roky, je to individuální. Ale šermířem se učíte být celý život, protože ty techniky se pořád vyvíjejí, pořád se učí nové a nové věci,“ vysvětluje jednatřicetiletý šermíř z Českých Budějovic, který je v agentuře A.R.G.O. členem skupin Warriors & Swordsmen spolupracujících s filmaři a divadelníky.
K šermu se dostal přes zálibu v historii a fantasy, před devíti lety byl mezi prvními žáky nově otvírané Akademie rytířských umění v krajském městě, za níž stojí právě A.R.G.O. a uznávaný profesionální šermíř Petr Nůsek. Mladý zapálený adept dělal rychlé pokroky, takže po dvou letech začal sám jako lektor učit nové příznivce šermu.
Žáci si mohou vybrat z pěti škol
„Každý, kdo k nám přijde, musí projít základy šermu. To obnáší zhruba hodinu výuky týdně, v Budějovicích máme zázemí v tanečním sále Besedy Na Sadech. Pak zhruba po roce má žák možnost vybrat si specializovanou školu, kterých je pět - italská, německá, francouzská, španělská a škola šavle. Máme také ateliér film a divadlo, kde se žáci naučí věci, které se dělají na scéně přímo před diváky,“ popisuje Zeman, který se živí jako vedoucí skladu v temelínské elektrárně.
U scénického šermu se musí bojovníci soustředit i na to, jak zahrát svůj výstup pro diváka, aby to pro něj bylo čitelné a srozumitelné. Na prvním místě je však vždycky bezpečnost. „Učíme žáky, jak provést tu věc bezpečně, jak neublížit sobě ani svému parťákovi,“ líčí. Šerm považuje za bezpečný. Za devět let, co se pohybuje v ateliérech, pamatuje jediné zranění. „Dívka, která se u nás učila, šla z ateliéru a podvrtla si kotník,“ upřesňuje Zeman.
I suverénní šermíři jsou však pověrčiví a před nástupem „na plac“ používají jednotlivé skupiny své rituály. „My si stoupneme do kruhu a pošlapeme si nohy pro štěstí, aby se nám nepletly. Prostě tu případnou smůlu odstraníme tím, že ji vybijeme hned na začátku,“ prozrazuje.
Nejnáročnější bylo natáčení seriálu Borgia
Přitom si rozhodně nemůže stěžovat, že se šermířským týmem zažívá jednotvárné akce. Naopak, vystupují nejen na hradech, městských slavnostech, firemních večírcích či maturitních plesech, ale vyhledávají je i televizní, filmoví i divadelní producenti.
„Nejnáročnější bylo noční natáčení historického televizního seriálu Borgia pro Canal Plus. Bylo v dešti, celou noc na nás kropili studenou vodu, váleli jsme se v bahně, šermovali jsme tam, okolo nás jezdili koně, takže jsme museli být pořád ve střehu, co se kolem děje,“ vzpomíná Zeman na akci ve vojenském výcvikovém prostoru Milovice.
Díky svému koníčku si průběžně plní sny. Pod vedením Petra Nůska už si vyzkoušel téměř všechny věci, které chtěl. Už ví, jaký je to pocit vystupovat před lidmi, vyzkoušel různé zbraně, způsoby bojů i místa, kde si zašermovat.
„Třeba když člověk šermuje na stole, na lavici, na kladině, na skákacích i na klasických chůdách, na lyžích, na sáňkách, které táhlo auto. Prostě dá se šermovat všude,“ libuje si.
Zároveň vyvrací zažitý mýtus, že šermíř musí být chlap. S úsměvem připomíná, že důkazem je i jeho přítelkyně, která je členkou jiné skupiny. „Panuje povědomí, že šermíř musí být chlap, ale není to tak. Bojovaly i ženy. Ženy jsou mnohdy šikovnější na šerm než chlapi,“ tvrdí galantně náruživý šermíř.
