Celá jedenáctka je pro, aby Sněmovna dál pracovala s upraveným návrhem zákona o Šumavě, který původně vytvořil Plzeňský kraj.
Materiál už prošel dvěma čteními, ale jedná se v podstatě o kompletně změněný pozměňovací návrh, který předložil loni v květnu poslanec za ODS Jiří Papež a s původním plzeňským návrhem nemá příliš společného.
"Shodujeme se, že by bylo dobré vzít upravený návrh Plzeňského kraje, který leží na ministerstvu životního prostředí. Ve vztahu k ochraně přírody je příznivější, než byl ten původní plzeňský," potvrdil poslanec a hejtman Jiří Zimola (ČSSD).
Nyní existují dva návrhy: tento a původní vládní návrh z dílny bývalého ministra Tomáše Chalupy. Oba jsou si ale velmi podobné.
Úplně původní návrh Plzeňského kraje je už naopak zcela mrtvý. Byl plný nesmyslů, právnických chyb, v mnoha ohledech i v rozporu se zákonem. Jeden příklad za všechny: návrh Plzeňského kraje plánoval zařadit tisíce hektarů lesů pod lesní zákon. Dnes podléhají přísnému zákonu na ochranu přírody a krajiny.
Zároveň by podle něj správa parku založila společnost, která by získávala všechny zakázky na těžbu a prodej cenného dříví. Poslanec Papež proto připravil komplexní pozměňovací návrh, který takové nesmysly v rozporu se zákony vypustil.
Nový návrh tak už neplánuje čtyři zóny ochrany přírody, ale jen tři, které platí už nyní. Nepočítá ani s problematickou společností a prosazuje i zanesení cest pro turisty přímo do zákona. Ekologičtí aktivisté však i tento návrh kritizují, předseda stínové vědecké rady šumavského parku Jakub Hruška dokonce míní, že Šumava zvláštní zákon nepotřebuje.
Poslanci ho však chtějí posunout dál. "Chtěl bych, abychom se sešli také s poslanci z Plzeňského kraje a s ministrem životního prostředí. Na schůzce si pak vyjasníme, zda bude chtít ministr upravený návrh zákona využít. Myslím, že nemá smysl zahodit tu práci, kterou na něm mnozí odvedli. To už by bylo mrhání časem všech," reagoval místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).
Podle poslance Jana Zahradníka z ODS je zase důležité, že upravený Papežův návrh je kompromisem ministerstva, správy parku, obcí i podnikatelů. "Pokud budeme tento kompromis nabourávat, tak si začneme hrát s ohněm," doplnil Zahradník.
Právě upravený návrh Plzeňského kraje prosazuje i správa šumavského parku, která se na jeho přípravě podílela. "Je to velmi dobře připravený materiál, který zajišťuje ochranu přírody, pravidla stavební činnosti i zonaci. Proto bych byl velmi pro, aby tento materiál dále Sněmovna schvalovala," řekl ředitel šumavského parku Jiří Mánek.
Dálnice D3 do Bošilce
Poslanci se dále shodli na podpoře stavby dálnice D3 i jejího pokračování, rychlostní silnice R3 z Českých Budějovic směrem k rakouským hranicím. Na tom nebylo nic překvapivého, protože se taková prohlášení tradičně opakují.
Na dotaz, kde si představují dálnici za čtyři roky, až poslancům skončí mandát, se na tváří všech objevil úsměv a někteří se i hlasitě zasmáli. "Až v Rakousku," zaznělo z úst jednoho z nich.
Realita je mnohem skromnější. Zimola podotkl, že v současné době je důležité především zahájení stavby dvou připravených úseků z Veselí nad Lužnicí do Bošilce a z Borku do Úsilného, což je zároveň první část obchvatu Budějovic.
V obou případech loni na podzim antimonopolní úřad pozastavil tendry Ředitelství silnic a dálnic. Zatím tak není možné uzavřít smlouvu s vítěznou firmou Skanska. V opačném případě mohly práce začít už loni.
Na úřad se však obrátilo neúspěšné sdružení firem Eurovia a Strabag. To namítalo, že vítězná Skanska v tendrech nabídla podezřele nízké ceny, které nemohou pokrýt skutečné náklady stavby. To ale hodnoticí komise v jednom případě popřela a v druhém stížnost stavebních firem vůbec neposuzovala, protože ji stěžovatelé nestihli doručit v zákonné lhůtě.
Skanska v obou tendrech zvítězila s podobnou cenou zhruba 600 milionů korun. Co se týká těchto úseků, ani poslanci mnoho nezmohou a musí čekat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Obchvaty měst a obcí
Kromě podpory D3 a R3 však chtějí poslanci otevřít otázky staveb některých obchvatů a také se vrátit k napojení kraje směrem na hraniční přechod Strážný a Bavorsko.
"V zásadách územního rozvoje například počítáme s obchvatem Dasného a Češnovic u Budějovic, kde dopravní situace není optimální. U této stavby můžeme významně pokročit v její přípravě," upozornil Zimola. Co se týká dalších dopravních staveb, zmínil obchvat Volyně či Suchdola nad Lužnicí.
Dostavba Temelína
Nehledě na politickou příslušnost pak jihočeští poslanci podporují dostavbu Temelína, za předpokladu, že to bude ekonomicky výhodné. Pak chtějí usilovat o to, aby na dostavbě vydělaly také jihočeské firmy.
