Šimůnek vlétl do cílové rovinky jako první. Nikým neohrožován zpomalil. A rozpřáhl ruce, jakoby naznačoval: "Tohle je pro tebe, tati." Pak ještě políbil černou pásku na levé paži.
"Před startem mi plno lidí říkalo, že je to můj závod a také, že taťulda z nebe mi pomůže. Já ale hlavně myslel na sebe, na trať a snažil se tomu dát vše. Jsem šťastný, že teď mu výhru mohu darovat," prohlásil závodník.
Memoriál Radomíra Šimůnka začal minutou ticha za legendárního cyklokrosaře. V cílové rovince se k pietnímu aktu sešla jeho manželka Jana a syn Danny. Pak už se jelo naostro.
Do terénu se hnal mezi prvními 27letý Šimůnek. Od startu velel celému pelotonu. Daleko za sebou nechal dva nejlepší závodníky současnosti – Čecha Štybara a Belgičana Alberta, od nichž se očekávala největší bitva.
"V pět ráno jsem vstával na letadlo, což není ta nejlepší příprava na závod," řekl Štybar, který poprvé v sezoně nezvítězil. V Táboře dojel až čtvrtý. "Byl to důležitý závod hlavně pro Radka. Z jeho výhry mám větší radost, než kdybych vyhrál já," dodal úřadující mistr světa.
Se Šimůnkem dokázal na táborské trati držet krok pouze Němec Pfingsten. V posledním okruhu však nestačil ani on. "Otec by asi nebyl šťastný, že jsem vyrazil tak zbrkle dopředu. Ale byl jsem obrovsky namotivovaný," poznamenal šťastný vítěz, který jinak vyznává taktické závody, v nichž uplatňuje dobrý spurt.
I způsob jízdy tak svědčí o tom, že to pro Šimůnka byl mimořádný závod. Už před jeho startem tvrdil: "Je to memoriál mého taťky. Budu chtít zajet co nejlepší výsledek, ale vůbec nevím, co to se mnou udělá."
V cíli pak přiznal: "Byl jsem strašně namotivovaný, ale když bouchla startovní pistole, tak to ze mě spadlo. Bylo to stejné, jak to vždy říkal taťulda."
Radomír Šimůnek starší zemřel letos 10. srpna. Čtyřnásobný mistr světa byl vážně nemocný. Lékař označil za pravděpodobnou příčinu smrti cirhózu jater, tu zpravidla způsobuje alkoholismus.
Šimůnka sužovaly i komplikace po operaci kýly. Legendární závodník platil ve světě za profesora cyklokrosu, domácí závody stihl objíždět i se synem Radomírem, než ve 39 letech ukončil kariéru. Dál však doprovázel potomka coby kouč. "Dělám mu trenéra, mechanika, maséra i řidiče," líčil.
Synovi pomohl k vítězství i tentokrát.
