Spolumajitel a jednatel společnosti EGE Ivo Geršl s modelem zhášecí tlumivky.

Spolumajitel a jednatel společnosti EGE Ivo Geršl s modelem zhášecí tlumivky. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Situace v Rusku nás loni připravila o desítky milionů, říká šéf EGE

  • 4
Investici přes čtvrt miliardy korun a nábor několika desítek lidí plánuje českobudějovická společnost EGE. Ta vyrábí zařízení pro energetiku a v Budějovicích zaměstnává téměř 600 lidí. Své produkty, které si i sami vyvíjejí, vozí do celého světa.

EGE vyrábí například zhášecí tlumivky, které zabraňují výkyvům v síti třeba při pádu drátů vedení. Druhým významným produktem jsou vývody generátorů. To je klíčové zařízení v elektrárnách, protože vyvádí vyrobený výkon do sítě. Třetím a nejstarším pilířem EGE jsou stožáry elektrického vedení. Jedním ze čtyř spolumajitelů firmy je Ivo Geršl, který byl do loňského ledna také výkonným ředitelem. Po dosažení důchodového věku se věnuje již jen strategickému plánování.

V uplynulých letech jste měli obrat kolem 1,5 miliardy korun. Už máte aktuální výsledky za rok 2014?
Máme. Dopadli jsme zhruba stejně jako v předchozích letech. Výsledky jsou dobré, i když zhruba v polovině roku byl dramatický zvrat kvůli událostem na Východě. Hodně se nám zkomplikoval trh v Rusku i na Ukrajině. Naše výrobní vlajková loď, tedy elektrotechnika, tak očekávání nenaplnila. Loňský rok tedy hodnotíme pozitivně, je tam ovšem výrazné ale.

Ovlivňuje situace v Rusku i investice do energetiky?
Zatím ne, nebo určitě ne našeho sortimentu, což jsou zhášecí tlumivky a speciální zařízení pro rozvodny velmi vysokého napětí. Jenže situace tam je natolik nevyzpytatelná, že se to může velmi rychle změnit. Nikdo to nedokáže odhadnout. Energetika je navíc strategické odvětví.

Čím je tedy dán propad vašich tržeb v Rusku?
Faktorů je víc. Nelze popsat tak, že pokles příležitostí způsobil jeden parametr. Nejzásadnější je samozřejmě rusko-ukrajinský konflikt a na to navázané evropské sankce. K tomu se přidal pokles ceny ropy, což přispělo k tomu, že jsou tam teď jiné starosti, než tomu bylo v minulých letech.

Takže se nedá říct, že by za propadem stály sankce?
To rozhodně ne. Je to souhra více okolností, které ovlivňují obchody všeho druhu.

Platí tedy to, že pád rublu prodražil zahraniční investice?
Přesně tak. Pokud by euro vůči rublu bylo ve stejné poloze jako před rokem, byl by potenciál dovozu do Ruska určitě jiný. Jakkoli nám nyní naproti tomu pomáhá propad eura vůči dolaru.

Jsou teď obchody s Ruskem na nule, nebo se jen přibrzdily?
Jsou chudší, než jsme očekávali a než byly v minulých letech, ale nezastavily se. Pokles je minimálně 50 procent. Přitom obrat s Ruskem skončil na 150 milionech. Mohlo to být dvakrát tolik. Uvidíme, jak dopadne letošek. Myslím ale, že budeme rádi, když se dostaneme na 40 až 50 procent toho, co jsme do Ruska dodávali dříve.

Jak se taková věc dá vůbec naplánovat? Sám jste říkal, že situace je naprosto nevyzpytatelná...
To je zajímavá otázka. Když chce firma obchodovat na trhu, jako je ruský - tedy od evropské kultury odlišný - musí si dát čas. To znamená tři až pět let, než se tam stabilizuje, najde si své cestičky. Není to výsledek okamžitého procesu poptávka - nabídka - hotovo. Tak to tam nefunguje.

Ivo Geršl

Narodil se 30. března 1951 v Českých Budějovicích. Zde také absolvoval střední elektrotechnickou školu. Poté studoval na elektrotechnické fakultě v Plzni. Ze školy šel do státního podniku Kancelářské stroje. Na začátku 80. let nastoupil do závodu Energovod v Českých Budějovicích. V roce 1989 byl ředitelem. Státní podnik pak šel v roce 1992 do privatizace a Geršl jej se třemi dalšími zaměstnanci koupil. „Z dnešního pohledu je to k neuvěření. Museli jsme sehnat 147 milionů korun. Přesvědčit banky, aby nám půjčily, bylo neskutečně obtížné,“ vzpomíná. Do konce roku 2013 působil v EGE jako výkonný ředitel, pak odešel do důchodu a je „jen“ jednatelem. Firma nyní v Českých Budějovicích zaměstnává 580 lidí a dalších 73 na Slovensku.

Další aktuální věcí je dostavba Temelína. Na tu jste se chystali, teď je ale projekt zastavený. Co to pro vás znamená?
Pro nás by dostavba Temelína byla obrovskou obchodní příležitostí. Je to náš domácí trh, můžeme v daleko intenzivnější a odbornější míře sledovat nejen dodávku samotnou, ale i celý její život. To je velmi důležité a cenné. Byla by to také unikátní reference. My už máme zkušenost z Temelína, z Mochovců, z Finska. Patříme k velmi úzké skupině a evropské výjimce, které mohou takovou referenci nabídnout.

Pro vás by bylo jedno, jestli by se nový blok stavěl v Temelíně, nebo Dukovanech?
Ano, bylo by to jedno. Na obou elektrárnách jsme již dříve pracovali. Ale pro ilustraci, pro naši divizi vyrábějící vývody generátorů je tuzemský trh zhruba pět procent. I kdybychom zakázku na dostavbě Temelína nebo Dukovan dostali, vzrostlo by to jen o jednotky procent. Ekonomika firmy nestojí na domácím trhu.

Spolupracovali jste s Arevou na jaderné elektrárně ve Finsku, s Westinghousem na elektrárně El Segundo v Kalifornii. Ale také v Saudské Arábii. Tam jste všude fyzicky byli?
Naším unikátem je to, že děláme všechno od A do Z. Připravujeme vlastní návrh, vytváříme technické řešení, sami si vyrábíme, jezdíme zařízení umístit na stavbu a uvádíme jej do provozu. A také zajišťujeme servis. Máme montážní skupiny, které se pohybují po světě.

To musí být pro ty lidi velmi náročné.
Není to pro každého. Jsou to dobrodružné cesty na půl roku. Je to specifický druh lidí, kteří tam jezdí. Pamatuji si, že když se v Iráku bojovalo, dodávali jsme do elektrárny nedaleko Bagdádu ve spolupráci s americkým Westinghousem. Pracovalo se v neprůstřelných vestách, elektrárnu střežili vojáci. Bylo velmi obtížné někoho přesvědčit, aby tam jel a dozoroval stavbu.

Kromě Westinghousu spolupracujete i s dalšími renomovanými společnostmi. Kdo je pro vás nejvýznamnější?
Největší obchody máme s Koreou. Firmy jako Hyundai či Samsung během posledních let nabraly na energetickém globálním trhu neobyčejnou sílu a jsou to naši největší zákazníci. Před pěti lety jsme měli velmi silného partnera německý Siemens. Dnes je to úplně jinak, je to zhruba čtvrtina.

V čem spatřujete budoucnost energetiky z hlediska zdrojů?
Budoucnost se neobejde bez jaderné energetiky. Alternativní zdroje budou dle mého efektivněji využívány v malospotřebách a lokálních situacích energetické struktury. Například blok domů, který se bude zásobovat sám. Opustí se koncepce, kdy se obrovské množství energie převáží z jednoho místa na druhé.

Jste čtyři společníci, kteří EGE řídí od privatizace. Jak to funguje? Většinou platí, že dva lidi jsou moc...
Málokdo tomu věří, ale nám to prostě funguje. Je to chemie mezi námi, která existovala ještě před privatizací. A nejen nás čtyř, ale i našich manželek. Což hraje důležitou roli. Jsme pořád přátelé. Dokážeme spolu jet na dovolenou. Je to dáno i tím, že každý jsme měli svoji aktivitu. Já jsem tady dělal výkonného ředitele, jeden sleduje finanční záležitosti, další oblast technologií. Společně rozhodujeme o zásadních věcech, jako je plán a investice. Ale je třeba říci, že dobré vztahy se určitě udržují lépe ve firmě, které se daří.

A co nástupnictví? Bude i druhá generace schopná spolupracovat?
Věříme, že se nám podaří nastavit pravidla, aby se to v takto rodinné formě uchovalo. Ale nejsme klasicky rodinná společnost - jsme „vícerodinná“.

Ideální by to bylo provázat sňatky...
To se asi nepovede, protože převládají holky, na které je jen jeden kluk.

Sám jste před rokem dosáhl důchodového věku a skončil jako výkonný ředitel. Jste nyní jednatelem. Jaká to byla změna?
Velká. Uvolnil jsem místo silnějším a mladším, což je podle mě správné. Můj život se tomu přizpůsobil, mám víc času pro záliby a vnoučata.