Podporujeme, dlouhodobě prosazujeme, zasadíme se, urychlíme. To jsou prohlášení mnohých lídrů stran a hnutí o stavbě obchvatu kolem Budějovic. Pro spoustu z nich je to absolutní priorita. Jenže se stále nekoplo.
Co ve skutečnosti může udělat budoucí vedení města pro stavbu dálnice D3 a především obchvatu? Začne do čtyř let? Jak to dopadne s počty sjezdů a tunelem na Pohůrce?
Hlavní slovo má Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, přesto je i vliv města značný. „Pokud budou všichni postupovat ve shodě, tak stavba v následujícím volebním období může začít. Je to ale věštění z křišťálové koule,“ reagoval Pavel Eybert (ODS), předseda Sdružení pro výstavbu D3 a R4.
Varuje před změnami v trase i úpravami projektu. „Stačí jediná drobná odchylka, která zasáhne mimo schválené územní rozhodnutí, a začnou další a nemalé průtahy,“ varuje Eybert.
Hodně bude záležet i na povolebním složení radnice. Současná koalice OPB, ČSSD a TOP 09 prosazuje projekt tak, jak je připravený. „Už není čas na experimenty, nelze si pohrávat s myšlenkou na změnu směru,“ shodli se primátor Juraj Thoma (OPB) a první náměstek Miroslav Joch (ČSSD).
Záleží, kdo vyhraje volby
Pokud se však do vedení města dostanou zástupci ANO či Doma v Budějcích, může se situace změnit. Lídr ANO Jiří Svoboda například řekl, že by namísto čtyř klidně stačily jen tři dálniční sjezdy.
Jednička Doma v Budějcích Stanislav Rataj pak preferuje dálnici kolem Budějovic po Lišovském prahu. Po současné trase by se postavila silnice I. třídy sloužící jako východní obchvat. Oba se domnívají, že změny nutně nemusí znamenat mnohaleté zdržení.
Problém je i v tom, že jednoznačně o obchvatu a především počtu přivaděčů dosud nerozhodlo ani Ministerstvo dopravy v čele s Antonínem Prachařem (ANO), což dělá celou situaci ještě složitější.
Jaký vliv tedy může mít na stavbu zastupitelstvo a regionální politik, aby nezůstalo jen u předvolebních proklamací? „V pozitivním směru může pomoci s výkupy pozemků. Stále je tam zhruba 190 vlastníků, od kterých je třeba vykupovat,“ zmínil Eybert.
Podle něj lze začít i s hrou nervů a ministerstvo a ředitelství pravidelně bombardovat dotazy na to, jak postupuje příprava projektu. V souvislosti s tím chce mít ODS na radnici člověka, který bude mít na starost právě takovou činnost, sociální demokraté zase chtějí, aby dopravu řešil přímo primátor.
Podle Michala Doktora, lídra hnutí Jihočeši 2012 a PRO Sport a Zdraví, by měli Budějovičtí usilovat hlavně o to, aby se neopakoval příběh Plzně a jejího selhání. „K Plzni tehdy dálnice přišla z obou stran a pro spory ve výstavbě došlo k tomu, že veškerá doprava pak projížděla středem města,“ upozornil Doktor.
Ani v případě společného postupu však není vyhráno. „Dobře vidíme, co se děje kolem tendrů na dva úseky u Veselí nad Lužnicí a na Borku. Příběh se může opakovat i u obchvatu,“ konstatoval Eybert.
Ze zmíněných informací tak vyplývá, že by Budějovičtí měli počítat spíše s variantou, že zatím zůstane u slibů a stavba obchvatu začne nejdříve tak za tři roky. Hotový však musí být v roce 2021, tedy pokud na něj bude chtít stát čerpat stamiliony korun z Operačního programu doprava II.
