Obec Modrava na Šumavě.

Obec Modrava na Šumavě. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Soud přiřkl Modravě i cenná území šumavského parku, stát o tom nevěděl

  • 5
Státní pozemkový úřad tvrdí, že nedostal žalobu řešící převod pozemků do správy Modravy. Tak se nemohl bránit proti tomu, že soud převedl na šumavskou obec i parcely v přísně chráněných zónách. Starosta říká, že obec o pozemky vůbec nestála.

Část z 24 hektarů pozemků okolo šumavské obce, které mají podle výroku klatovského soudu z loňského listopadu získat Modravští do svého vlastnictví, leží v první a druhé zóně národního parku. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, které proto s rozsudkem soudu nesouhlasí.

„V současné době rozhodnutí studujeme a připravujeme další kroky. Je jasné, že soud obci Modrava přiřkl i cenná území. Podle nás tím pádem ale nevzal v úvahu platný zákon o Státním pozemkovém úřadu, který říká, že takové pozemky není možné v prvních a druhých zónách národních parků převádět ze státu na jiné subjekty,“ podotýká mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

O pozemky, které jsou cenné pro přírodu, má zájem i Správa NP Šumava. Některé z parcel jsou navíc evropsky chráněny jako součást soustavy Natura 2000.

„Ty mají stoprocentní ochranu. A i když jsou součástí zastavitelného území podle územního plánu obce, tento dokument vznikl dříve, než byla Natura 2000 vyhlášena. I když jejich převodu do majetku obce nic nebrání, do budoucna je budeme muset chránit podle mezinárodních dohod. A rozhodně na nich nebude možné nic stavět,“ upozorňuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Starosta Modravy: Nejme takoví hazardéři ani blázni

V první zóně parku se podle údajů, které MF DNES poskytlo ministerstvo, nachází 135 metrů čtverečních ploch v první zóně, téměř 40 tisíc metrů čtverečních pak v zóně druhé. Většina tak patří do třetí zóny, která je určená pro podporu bydlení, služeb nebo třeba rekreace.

Tento údaj ovšem ostře rozporuje starosta Modravy Antonín Schubert. Podle něj obec o žádné pozemky v cenných přírodních zónách nežádala.

„Nejme takoví hazardéři ani blázni. A opravdu nerozumím tomu, jak je možné přesně na metry tohle vypočítat. Zonace je zakreslená jen v mapách s měřítkem 1:25 000 minimálně milimetr širokou čárou. My jsme si nechali zpracovat oddělovací geometrický plán v souladu se zonací. O žádné území v první či druhé zóně zájem nemáme,“ tvrdí Schubert.

O plochy obec se správním územím o rozloze asi osm tisíc hektarů stojí už dlouhé roky a podle starosty o ně usilovala opakovaně. I v jiných šumavských obcích je podobný postup obvyklý.

„Souhlasili jsme dokonce s provedením komplexních pozemkových úprav, máme v pořádku schválenou územně plánovací dokumentaci, takže jsme podle zákona o Státním pozemkovém úřadu o tyto pozemky zažádali. Zatímco v jiných obcích často uspěli, v případě Modravy Státní pozemkový úřad odmítl pozemky převést. Proto jsme se nakonec rozhodli podat žalobu jako poslední možnost,“ vysvětluje Antonín Schubert.

Případ má ale i další úskalí. Na soudní jednání se totiž vůbec nedostavili právní zástupci Státního pozemkového úřadu, který obec kvůli pozemkům žalovala. Žaloba měla být doručena loni 25. srpna. Státní pozemkový úřad ale nereagoval, soud proto ve věci nařídil ústní projednání.

„Žalovaná strana se k ústnímu jednání dne 11. 11. 2016 nedostavila, neomluvila,“ píše se v rozsudku, kterým samosoudkyně Eva Jandová rozhodla pro převod pozemků ze státního do obecního majetku.

Mluvčí Státního pozemkového úřadu Hynek Jordán uvedl, že žádné vyrozumění o žalobě ani o následném soudním jednání a rozsudku na úřad nedorazilo. Právní zástupci tak nemohli úřad hájit, rozsudek je navíc pravomocný, protože se proti němu ani nikdo neodvolal.

„Zřejmě nastal nějaký problém s doručením. Víc se k věci vyjadřovat v současné věci nemohu,“ komentoval případ Jan Kasal z Okresního soudu Klatovy.

„Státní pozemkový úřad v současné době prověřuje možnosti právní obrany proti pravomocnému rozsudku. Toto prověřování dosud neskončilo,“ řekl stručně mluvčí Jordán.