Naposledy před týdnem schválili zastupitelé v Českých Budějovicích plán odpadového hospodářství pro nadcházejících pět let s výhledem do roku 2024. Právě toto datum je zlomové. Kvůli změně zákona už pak nebude možné vyvážet odpad na skládky jako dnes.
Jedním z řešení je maximum vytřídit a recyklovat a ze zbytku vyrábět tuhé alternativní palivo TAP, které je možné spalovat a dodávat jím teplo do domů a bytů.
Jeden obyvatel kraje ročně vyprodukuje přibližně 450 kilogramů odpadu. „Měli bychom vytřídit alespoň 50 procent plastů, skla a papíru. Už dnes jsme na 53 procentech, což je pozitivní. Klíčový je rok 2024. Budeme to řešit ve spolupráci s teplárnou,“ potvrdil náměstek primátora Petr Podhola.
Zvyšuje se hmotnost vytříděného biodopadu
Výrazně se daří zvyšovat počet tun vytříděného bioodpadu, který končí v hnědých nádobách. Budějovičtí je nyní rozmisťují například na Pražském předměstí a sídlišti a na přelomu roku jich chtějí mít v ulicích dohromady osm tisíc. Zatímco v roce 2013 se takto podařilo vytřídit přes 300 tun, letos to je od ledna do října už 3 076 tun.
Ohledně ostatního odpadu Budějovičtí nyní nejvíce počítají s tím, že by ho spalovali prostřednictvím TAP.
„Pokud mám správné informace, tak třeba spalovny Chotíkov a Brno už mají naplněnou kapacitu, ale nepředpokládám, že bychom odpad vyváželi do Rakouska do tamních spaloven. To by se asi dost prodražilo. Proto by mě zajímalo, jak to budeme řešit,“ ptal se zastupitel Ivo Moravec.
I když se zdá být rok 2024 daleko, je podle něj potřeba mít jasný plán co nejdříve. Řada krajských měst už problém aktivně řeší. Vždyť třeba stavba v Chotíkově na Plzeňsku zabrala dohromady skoro jedno desetiletí. V Budějovicích ovšem zatím není rozhodnuté nic.
„I podle plánu si máme nechat zpracovat strategii, jak postupovat. Budějovice nejsou z hlediska velkých aglomerací jediné, kde ještě není rozhodnuto,“ reagoval náměstek Podhola.
Třídicí linka v Lišově
Miroslav Joch, předseda dozorčí rady budějovické teplárny, která je z drtivé většiny vlastněná městem, dodal, že je tato problematika velmi aktuální a společnost už ji řeší.
„Pokud budeme chtít spalovat TAP a uhlí, tak nás v budoucnu nevyhnutelně čeká rekonstrukce kotle. Jde odhadem o investici za 700 až 900 milionů korun. Musíme si dobře spočítat ekonomickou stránku celé věci,“ naznačil Joch. Podle krajského plánu odpadového hospodářství pro roky 2016 až 2025 by mohla teplárna spalovat až 50 tisíc tun odpadu ročně.
V nedalekém Lišově by pak vzniklo recyklační centrum a třídicí linka. Spalovat až 20 tisíc tun ročně by se teoreticky mohlo třeba v Táboře. Ale v Jihočeském kraji lidé za rok vyprodukují přibližně 290 tisíc tun komunálního odpadu.
MF DNES oslovila i zástupce všech bývalých okresních měst v kraji s tím, jak hodlají řešit budoucí zákaz skládkování oni. Asi nejdál je v třídění Písek, kde jsou na skoro 70 procentech.
„Takzvaného zbytkového odpadu máme přibližně čtyři tisíce tun ročně. Zpracovává se tepelná koncepce města. Pak budeme vědět, jak s ním nakládat, zda ho energeticky využijeme, nebo budeme hledat odběratele,“ vysvětlila Ivana Knettigová z píseckého odboru životního prostředí.
Aktuální problém je to i v nedalekých Strakonicích, kde budou odpadový plán projednávat v únoru. „Ke konci letošního roku zavádíme pravidelný sběr odpadu rostlinného původu. Příští rok pak chce rada města snížit poplatek pro občany,“ doplnila Lucie Klimešová, zástupkyně vedoucího odboru životního prostředí ve Strakonicích.
Platí se tam 510 korun a i v dalších městech se částka pohybuje v obdobné výši. Třeba v Prachaticích je to 500 korun, v Krumlově 552 a v Budějovicích 680 korun.
V Jindřichově Hradci platí lidé 500 korun a vidí tam budoucnost spíše v recyklaci než ve spalování. I vzhledem k velkým pořizovacím nákladům na spalovací zařízení za stovky milionů korun.
