"Rybníky jsou bezpečné. Výsledky studie ve většině případů hlavně zpřesnily informace, které jsme měli," hodnotila závěrečnou zprávu kontrolní akce Hana Zahradníková z krajského odboru životního prostředí. "Čekali jsme, že to bude mnohem horší," dodala.
Mezi kontrolovanými rybníky nechyběl ani legendární Rožmberk nebo Svět. Právě jeho se během povodní v roce 2002 báli lidé nejvíc. Záplavy mu způsobily velké škody, a na podzim téhož roku musel být opravován.
Speciální rentgenPrůzkum se prováděl nedestruktivní metodou. Pracovníci procházeli po hrázích se speciálními přístroji, které půdu "rentgenovaly". Bez vrtání se tak podařilo zjistit, kde hráze propouští vodu, kde je špatný materiál nebo kde byla původní výpusť. Pro každý rybník vznikla obsáhlá zpráva, takzvaný technický pasport. Majitelé tak budou podrobně znát stav svých rybníků. |
"Hráz v těchto místech nyní prošla kontrolou takřka bez problémů," pochvaloval si zástupce Rybářství Třeboň Petr Sedláček. Zjištěno ale bylo jiné místo, které by mohlo být rizikové.
"Je to asi 20 metrů nad sádkami," upřesnil.
O rizikových místech vědí
Z kontrolovaných 23 970 metrů hrází bylo pouze 110, kde se vyskytovaly vážnější problémy. Nacházejí se právě na Světě, dále na Rožmberku, Spolském rybníku a Velké Holné.
Společnost G-Impuls, která průzkum prováděla, proto doporučila, aby zmíněné úseky byly podrobně prozkoumány.
"Neznamená to však, že by tu hrozilo nějaké vážné nebezpečí," podotkl hlavní řešitel projektu monitorování hrází ze společnosti G-Impuls Vojtěch Beneš.
Majitelé a provozovatelé rybníků o rizikových místech vědí. "Studie zpřesňuje naše informace a potvrzuje domněnky, které jsme měli. Nově jsme se dozvěděli, kudy kdysi pravděpodobně protékala Lužnice. Na toto místo se zaměříme při tvorbě plánu zpevňování hráze," sdělil Sedláček.
Jedenadvacet kilometrů kontrolovaných hrází bylo bez problémů nebo jen s minimálními nedostatky. U zbytku doporučuje G-Impuls pravidelnější dozor, obzvláště v době povodní.
Rožmberk obchází jednou týdně
Provozovatelé rybníků musí ze zákona hráze kontrolovat. Kupříkladu Rožmberk obchází pracovník Rybářství Třeboň jednou týdně. Nikdo ale dosud přesně nevěděl, co je "uvnitř" hrází.
Většina rybníků na Třeboňsku totiž vznikala v 16. století a prakticky neexistuje žádný záznam, z čeho byly postavené. To teď průzkum odhalil.
"Naši předkové byli úžasní stavitelé. Nebyli ale schopni transportovat nejvhodnější materiál 50 kilometrů daleko, jako se to dělá dnes. Používali to, co našli na místě. Proto nyní zjišťujeme velké rozdíly ve struktuře hrází i v rámci jednoho povodí. Jeden rybník propouští více vody, jiný skoro vůbec," vysvětluje Beneš.
