Stojí na můstku, slunce krásně hřeje. Na letní plovárně v Českých Budějovicích usměvavá Libuše Cuřínová (54 let) pomalu vyhlíží první návštěvníky. S areálem na Sokolském ostrově je spjatá už 43 let. Teď na plaveckém stadionu pracuje jako vrchní plavčice.
Jak jste se dostala k práci plavčice?
Poprvé v roce 1979, tehdy ještě jako brigádnice, ale na krytém bazénu, letní plovárna ještě nebyla. Závodně jsem plavala, tak jsem k tomu měla blízko. Později jsem mnoho let pracovala v plavecké škole, než jsem před sedmi lety začala znovu dělat plavčíka.
Je veliký rozdíl mezí tím, dělat plavčíka u krytého bazénu a na letní plovárně?
V létě je to určitě náročnější. Jsou dny, kdy přijdou dva tisíce návštěvníků. Pak dokáže hodně udělat počasí, když je velké vedro, lidi to ovlivňuje. Jsou nevrlí, protože jich je v bazénu příliš. Množí se stížnosti, že někdo někoho obtěžuje. Na klouzačce mnozí nedodržují předpisy, předvádějí se. Pak to končí třeba vyraženými zuby. Čím více lidí a teplejší počasí, tím je vše náročnější.
Představoval jsem si plavčíka, jak pozoruje okolí s plovákem při ruce a zachraňuje tonoucí. Ono je to asi úplně jinak?
Spíš než tonoucí řešíme vyražené zuby, odřeniny, tržné rány či omdlení. Pak je problém s neukázněností lidí, kteří porušují návštěvní řád.
A co alkohol?
Je tady restaurace, takže se někteří napijí, dostanou se do nálady a pak se s nimi musíme dohadovat, aby nechodili na skluzavku a podobně. I proto tady máme také ostrahu, která nám musí čas od času pomoci při řešení konfliktů, a zasáhnout už museli i strážníci.
Takže scény jako ze seriálu Pobřežní hlídka u vás neuvidíme?
Ještě jsme pro tonoucího skákat nemuseli, musím to hned zaklepat. V krytém bazénu jsem jednoho chlapce vytahovala.
Co všechno musíte umět, abyste mohla dělat plavčici?
Všichni musí umět první pomoc, resuscitaci a podobně. Také pravidelně děláme fyzické testy, při nich taháme tonoucího 200 metrů.
Kolik lidí najednou hlídá provoz letní plovárny?
Vždy je nás šest plavčíků. Máme stanoviště, po kterých se točíme. Mezitím má třeba jeden člověk pauzu, směna trvá 12 hodin, půl hodiny je na oběd. Nejméně oblíbená je plavčíkárna, je prosklená a na západ, tam se při vedrech nedá vydržet.
Stihne se plavčík hezky opálit?
Dostáváme krémy s ochranným faktorem 50 a 30, ale máme jasně dané úbory, takže zůstáváme v tričkách. Někdo by možná rád své tělo vystavoval, ale nemůže. Poslední dva roky nosíme trenýrky v křiklavých barvách, abychom se na plovárně rychle navzájem našli.
Z toho, co jste mi řekla, se zdá, že by mohla být v Budějovicích ještě jedna venkovní plovárna?
Stoprocentně. Určitě by měl úspěch bazén, kde by si mohli lidé více zaplavat. Tady máme na kondiční plavání jednu dráhu, a to nestačí. U nového bazénu by ještě mohlo být třeba volejbalové hřiště či prostory pro další aktivity a bylo by tak více sportovně laděné.
