Miroslav Květinský čistí parní stříkačku. O víkendu byl jejich sraz v...

Miroslav Květinský čistí parní stříkačku. O víkendu byl jejich sraz v Netolicích na Prachaticku. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Hasiči o ní pečují jako o královnu. Parní dáma se za věk nestydí

  • 2
Napřed osvěžit v tropickém vedru hadicí sebe a pak rychle namířit proud vody tlačený historickou parní stříkačkou na cíl. Na náměstí v Netolicích na Prachaticku lidé v sobotu obdivovali nablýskané veterány, které sem dovezlo deset sborů dobrovolných hasičů z celé republiky.

Osm z nich udržují nadšenci v provozuschopné kondici. Přestože už dávno používají výkonnější moderní techniku, parní stříkačku mohou z hasičárny vytáhnout kdykoli. V dnešní době už to však dělají jen párkrát ročně, když se s ní jedou pochlubit na speciální srazy.

Lesknoucí se mosazný kryt kotle parní stříkačky táborských dobrovolných hasičů házel v úmorném slunci „prasátka“ do širokého okolí. Pro laika nepochopitelná věc, když se v jejím kotli topí černým uhlím. Zvědavcům to vysvětlil strojník stříkačky Miroslav Květinský: „Pokaždé, když v kotli zatopím, ho pak leštím sidolem. Asi tak osm hodin.“

Strojník má na starosti spoustu dalších věcí: musí roztopit kotel, obsluhovat veškeré kohouty na mašině, hlídat si, aby měl pořád vodu v kotli, a když klesne, rychle ji doplnit.

„A také musím hlídat tlak, abych kotel nepřetopil, aby mi to nebouchlo,“ upřesňuje Květinský, který nedbá na vedro a v bílé dobové uniformě prakticky neustále „parničku“ opečovává.

Ačkoli u starších dam je prozrazení věku proti bontonu, tato ho má napsaný na viditelném štítku. A je skutečně úctyhodný: vyrobila ji na Smíchově firma Smejkal v roce 1892.

„Kolik dá vody? Když ji dám na oba vývody, poberou mi hadice každá 450 litrů, takže 900 litrů. A výkon čerpadla vydal 1 300 litrů za minutu,“ vysvětluje Květinský.

Místo koní nákladní mercedes

Táborští hasiči zapřahali 3,5 tuny vážící stříkačku za koně až do 60. let minulého století. Když jeli k ohni po rovině, táhlo ji dvojspřeží, v kopcích jim připřáhli na pomoc další dva koně. Teď už se z hasičárny a zpátky veze komfortně na nákladním mercedesu. Ani ten s ní však žádný silniční rekord netrhá, jede maximálně sedmdesátkou.

Zatímco strojník se stará, aby měli mladí kluci dobrovolného sboru při soutěži, kdy například shazují dvěma hadicemi z lavice šest plastových lahví, dostatečně silný proud vody, velitel sedí s ostatními v chládku pod stromy a hasí žízeň oroseným pivem.

„Je to odreagování od práce a povinností, jdeme se sem pobavit. Vždyť denně kryjeme při vlastní práci navíc záda profesionálním hasičům. Letos už máme na kontě třináct výjezdů k požárům a také pořadatelskou službu při mistrovství světa v cyklokrosu,“ říká František Jirava, velitel Sboru dobrovolných hasičů Tábor.