Letos mají šestou třídu, od září bude sedmá, a tak se bude škola rozrůstat, až z ní bude plnohodnotná devítiletka. V Litvínovicích u Českých Budějovic už se nechtějí spoléhat na volná místa v zařízeních v krajském městě a za desítky milionů rozšiřují vlastní prostory. K nim ještě letos přibude i nová jídelna a brzy snad také vlastní tělocvična.
A i další satelitní obce hledají řešení. Asi nejrychleji se rozrůstá Srubec, kde už je 2 500 obyvatel a minimálně pár stovek jich tam žije bez nahlášení trvalého bydliště.
„Patříme mezi jediné tři obce v republice, kde žije přes dva tisíce lidí, ale nemají vlastní školu,“ upozornila starostka Lenka Malá.
Srubec chce mít vlastní budovu, vybrané místo má v lokalitě Na Škardě na Sluneční stráni a k tomu i zpracovanou projektovou dokumentaci, jen dostatek peněz zatím chybí. „Při žádosti o dotaci u ministerstva školství jsme nebyli úspěšní, tak to budeme zkoušet na ministerstvu financí,“ řekla Malá.
Rozpočet na stavbu je 100 milionů korun včetně tělocvičny. Bez té by se škola mohla dočasně obejít, i tak by se jednalo o sumu, kterou si Srubečtí nemohou dovolit bez dotace. Sami jsou schopni přidat 30 milionů korun, stejnou sumu potřebují získat, aby mohli začít stavět.
Vloni se tam narodilo 36 dětí a číslo může růst, protože se na Srubci stále hodně staví domy, do nichž se stěhují mladé rodiny. Fungovat tak bude dál i zápisová turistika, kterou trpí České Budějovice.
Řada rodičů si i po přestěhování ponechá trvalé bydliště v krajském městě, aby pro své dítě měli šanci na získání vysněné základní školy. Mnozí jsou pak ochotní dokonce bydliště operativně měnit, aby jejich záměr vyšel. „Mám bydliště na Pražském sídlišti, tak věříme, že nám vyjde ZŠ Nerudova,“ přiznala jedna z matek žijících mimo Budějovice. A podobných případů je mnohem více.
Boršovu stačí první stupeň
Obyvatelé Litvínovic a Šindlových Dvorů a Mokrého, které pod ně spadají, už to nutně nebudou muset řešit. „Šestá třída už funguje, každý školní rok postoupíme o ročník dál. Bude to stát přibližně třicet milionů korun,“ zmínila starostka Litvínovic Alena Nováková. I tato obec požádala o dotaci v programu IROP. Ohledně tělocvičny se nyní vedení snaží směnit pozemky tak, aby získalo dostatečně velkou parcelu v Šindlových Dvorech.
To v Boršově nad Vltavou funguje první stupeň základní školy, ale o rozšíření na devítiletku jako v Litvínovicích tam neuvažují.
„U nás se situace ustálila. Přicházejí lidé, kteří už častěji mají větší děti a pro ně pak preferují víceletá gymnázia,“ podotkl boršovský starosta Jan Zeman. Přesto by do budoucna pro obec rád získal plochu, na které by bylo školní hřiště.
Hůř je na tom Včelná na jih od Budějovic - školu nemají, a tak jsou odkázaní na okolní obce a města. Přitom právě Včelná se rovněž velmi rychle rozrůstá a podle nejnovějších údajů už má více obyvatel než Boršov.
„Situace je taková, že nemáme takový pozemek v našem majetku, kde by se dalo stavět. Ale není to ani v dlouhodobém konceptu našich plánů. Naopak hodláme dál rozšiřovat mateřskou školu,“ sdělil místostarosta Včelné Kamil Feitl.
Z Plava do Základní školy Nová
Problém vedení obce vyřešilo tak, že s budějovickou radnicí vyjednalo vznik takzvaného školského obvodu. „V praxi to znamená, že děti ze Včelné, ale třeba i z Plava budou přijímat na ZŠ Nová a ZŠ E. Destinnové. Je mi jasné, že by pro rodiče bylo výhodnější umístit děti do školy v Rožnově. My však musíme primárně spádově umístit naše děti žijící v Českých Budějovicích. Volné kapacity pro okolní obce máme připravené na dvou zmíněných zařízeních,“ vysvětlil náměstek primátora Petr Podhola.
Také proto zastupitelé nevyhověli žádosti obce Doubravice, která žádala o vytvoření školského obvodu s budějovickou ZŠ J. Š. Baara. ZŠ Novou, která je hned vedle, Doubravičtí odmítli.
Přijímací podmínky na ZŠ v Budějovicích budou letos v dubnu v podstatě stejné jako loni. Opět nerozhoduje čas ani pořadí, ve kterém rodiče s dětmi přijdou. Město tím chce předejít frontám, či dokonce nocování u školy jako v minulých letech. Zápisovou turistiku se však stejně jako v jiných místech řešit nedaří.
