Letecký pohled na Jadernou elektrárnu Temelín.

Letecký pohled na Jadernou elektrárnu Temelín. | foto: archiv JE Temelín

Temelín by mohl ohřát Budějovice. Stavba teplovodu dostala další šanci

  • 13
Společnost ČEZ má znovu zájem o stavbu 25 kilometrů dlouhého teplovodu z Jaderné elektrárny Temelín, který by vytápěl tisíce domácností v krajském městě. Nahradil by minimálně třetinu produkce teplárny. Investice by se měla pohybovat kolem 1,5 miliardy korun.

Zdálo se, že je to už mrtvý miliardový projekt. Ale stavba teplovodu z Temelína, který by ohřál tisíce domácností v Českých Budějovicích, je znovu ve hře. MF DNES získala informace, že před nedávnem zástupci společnosti ČEZ s upravenou nabídkou předstoupili před dozorčí radu českobudějovické teplárny. Ta je takřka stoprocentně vlastněná městem.

Podle původních plánů už měl teplovod stát a fungovat více než rok. Radnice od něj ovšem před třemi lety ustoupila a vyškrtla ho z plánů.

„Schůzka skutečně proběhla. Nyní je na stole nový návrh, kdy ČEZ nabízí oproti předchozí variantě dodávku tepla výrazně levněji. Je důležité, abychom brzy věděli, jak dál postupovat. Do roku 2018 má tato stavba platné územní rozhodnutí,“ upozornil předseda dozorčí rady teplárny Miroslav Joch.

Nyní je na tahu právě teplárna, která by měla prověřit ekonomiku celého projektu. Teplovod by mohl ohřívat až 15 tisíc bytů především na sídlištích Máj, Vltava a Šumava. Celkově by to měla být minimálně třetina dnešní výroby teplárny.

Potrubí z Temelína do Budějovic by měřilo 25 kilometrů

Čím více tepla by z Temelína proudilo, tím by byla nižší prodejní cena. Pro konečného zákazníka a domácnosti by to mohlo znamenat stabilitu cen s tím, že by se nemuselo zdražovat po mnoho dalších let.

V minulosti měl ČEZ nabízet teplárně jeden gigajoule za 360 korun, později za 320, nyní by se měla cena údajně pohybovat někde mezi 200 až 250 korunami. Odběr by měl být 700 až 900 terajoulů.

Pokud by projekt prošel, energetici z ČEZ by se museli pustit do stavby 25 kilometrů dlouhého potrubí, které má vést podle dokumentace pod zemí. Bylo by však nutné upravit i síť v Budějovicích, aby byly trubky schopné dodávku z Temelína přijmout. ČEZ má kromě územního rozhodnutí také kladné stanovisko EIA od ministerstva životního prostředí, které řeší dopady stavby na životní prostředí.

„Další přípravné kroky se budou odvíjet od jednání s teplárnou. Investice by se měla pohybovat kolem 1,5 miliardy korun. Předpokládaná cena zahrnuje investiční náklady na nezbytné úpravy v areálu elektrárny, teplovodní napáječ do krajského města včetně předávací a čerpací stanice tepla do sítě rozvodů v Budějovicích,“ vyjmenoval Marek Sviták, mluvčí Jaderné elektrárny Temelín.

Případný termín zprovoznění se bude odvíjet od uzavření dohody s českobudějovickou teplárnou. „Záležet bude například i na délce stavebního řízení. S ohledem na aktuální fázi a rozsah další přípravy před rokem 2020 s dodávkami tepla do Budějovic počítat nelze,“ zmínil Sviták.

Podle předsedy dozorčí rady Jocha jsou nyní na stole tři varianty, jak se budou vytápět domácnosti napojené na teplárnu.

„Buď si vystačí sama z vlastních zdrojů, nebo k ní připojíme zdroj z Temelína. Třetí možností je, že se bude kromě teplovodu a spalování uhlí využívat ještě spalování takzvaného TAP, tuhého alternativního paliva, které vzniká z odpadu. To by řešilo i problém s tím, že za několik let už nebude možné odpad skládkovat jako dnes,“ zdůraznil Joch. Rozhodnutí by podle něj mělo přijít nejlépe ještě v letošním roce. Teplárna zajišťuje teplo mimo jiné pro téměř 28 tisíc domácností.