Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strážci Šumavy kontrolovali rezervaci, přistihli řidiče bez povolení

  10:39aktualizováno  10:39
Do zakázaných míst šumavského národního parku, kam už turisté nesmějí, se spolu se strážci rezervace vypravil i redaktor MF DNES. Společně pak kontrolovali místa, kde se nesmí rozdělávat oheň nebo tábořit. Sledovali také, zda auta, která jezdí po lesních cestách, mají speciální povolení.

Strážci šumavského národního parku kontrolují rezervaci. Vyrážejí do míst, kde je zakázáno rozdělávat oheň, tábořit nebo jezdit autem bez zvláštního povolení. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Na záda batoh se záchranářským vybavením, na sebe outdoorové kalhoty, tričko z materiálu odvádějícího pot, na nohy pohorky. Pro jistotu s sebou i sportovní bundu a do ruky vysílačku. Je šest hodin večer a kontrola míst, kam platí pro turisty na Šumavě zákaz vstupu, může začít.

"Nejprve přeplaveme na raftu přes řeku na protější stranu. Tam se rozdělíme," rozdává první úkoly na Čeňkově pile v místě, kde se stékají řeky Křemelná a Vydra, a vzniká tak Otava, šéf strážců šumavského parku Petr Šrail.

Půjdeme podél Křemelné po vyšlapané pěšině, místy krkolomně přes balvany, popadané stromy až k místu, kde bývalo vyhlášené trampské tábořiště Laguna. Trasou, kterou šumavský park nabízí několikrát ročně pro ty nejzdatnější turisty jako vycházkovou stezku jen s průvodcem, protože se prochází i prvními, tedy nejcennějšími zónami. Převýšení od kaňonu řeky až na samý vrchol skal je zhruba dvě stě metrů.

Na první pohled by se divoká horská řeka nechala přebrodit. "Dno ale velmi klouže a proud je silný," varuje Tomáš Jiřička ze strážní služby parku.

Stejně kluzké jako dno řeky jsou ale i kameny na břehu. K Laguně, kam míříme, jsou to necelé tři kilometry a místo prý stojí za vidění už proto, že je nejhlubším na celém toku Křemelné. "Má čtyři až pět metrů," zahledí se do temné vody Křemelné Petr Šrail. Dva strážci tam pod ostrými skalisky nacházejí ohniště, které na břehu někdo založil nezákonně.

V celém národním parku, a to i mimo první nejpřísněji chráněné zóny, je zakázáno rozdělávat ohně jinde než v kempech; už proto, že lesy jsou suché, plné klestí a větví.

Není ale divu, že vyhlášené místo trampy táhne. Nabízí prosluněné údolí, stín statných stromů i klidnou lagunu s vodou studenou jako led. Všude je naprostý klid, hučí jen říčka Křemelná.

"Lidé tu často nocují ve stanech i pod širákem. Trampové se ale naučili využívat hlavně nouzová nocoviště, kterých je po parku sedm," popisuje Šrail. Právě na kontrolu jednoho z nich, na Nové Hůrce u Prášil, míříme.

Motoristovi povolení k vjezdu chybí

Prší. U obůrky pro zvěř nedaleko Srní přijíždí lesem bílé mitsubishi s pražskou značkou. Na lesní cestě však nemá co dělat. "Mám povolení k lovu," omlouvá se šofér. Povolení k vjezdu mu ale chybí, proto ho tento výlet do zakázaných míst bude stát sto korun.

Nejvyšší čas dojít k terénnímu červenému Nissanu Navara, který mají strážci parku vybavený nosítky, defibrilátorem nebo obvazy, a zamířit do Prášil a odsud přes Vysoké lávky na nocoviště.

Počasí neodradí šest nocležníků ve třech stanech. Nejodvážnější je rodina, která přijela na Šumavu před týdnem a jde pěšky od jednoho nocoviště k druhému. Celkem tedy stráví sedm nocí a je na konci své túry, která vede z Nové Pece do Železné Rudy. "Dvakrát jsme chytili bouřku. Kdybychom říkali, že se nebojíme, lhali bychom. Bouřky jsou tu strašidelné, ale přesto přírodu máme moc rádi," popisuje Michaela Kazáková.

Turisté jsou ukáznění. Nikde ani odpadek, žádný oheň či ohniště. Pokračujeme mokrou loukou a blátivou cestou, což už je nám všem naprosto jedno, protože boty a oblečení jsou promočené už dvě hodiny.

Fotogalerie

Cílem je nyní jezero Laka, kde už nepotkáme ani člověka, a přes Gsenget zpět do Prášil. Poslední zastávka nás čeká na Poledníku u vyhlášené rozhledny.

Na nocovišti spí jedna rodina a u krbu pod střechou přikládá špalky šumavských smrků do ohně sedm školáků, mladých strážců takzvaných Junior rangers.

Čeká je několik napínavých dnů, při nichž uvidí zblízka unikátní šumavskou přírodu, splují řeku, naučí se poskytovat první pomoc nebo hned první večer přespí právě přímo na rozhledně.

"Je to velký zážitek, i když jsem už spala i pod širákem. Dneska už jsme zažili pořádnou procházku i slejvák," vypráví nadšeně jedenáctiletá Alžběta Tůmová z Prahy.

Služba v terénu pro strážce končí. Tři z nich - David Vítovec, Tomáš Jiřička a Stanislav Haladej se ale na základnu nevrátí. Přespí s dětmi na rozhledně a budou jim vyprávět o šumavské přírodě i životě v národním parku.

Šéfovi Petrovi Šrailovi, se kterým míříme na základnu, se v kapse rozdrnčí pohotovostní tísňový mobil. Na displeji bliká jméno Provokatér. Tak mají strážci uložené telefonní číslo muže, který volá velmi často, a vlastně nic nechce.

"Říhne do telefonu, směje se nebo nadává," říká odevzdaně Šrail předtím, než po prozvonění zavolá na telefon zpět. Musí. Co kdyby tentokrát skutečně potřeboval neznámý vtipálek pomoc. Ani tentokrát ale strážce nezaměstná a skutečně do telefonu říhne a pak se začne na celé kolo smát.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
E-receptů odbavují lékárny málo. Od 1. ledna budou povinné

Do velké českobudějovické nemocniční lékárny přinesou pacienti za měsíc 16 tisíc receptů. Elektronických je mezi nimi zatím jako šafránu. Od 1. ledna je budou...  celý článek

Podolský most byl v roce 1942 postaven vedle staršího řetězového mostu, který...
Orlík zatopil více než pět stovek budov. Z kostelíku je hit potápěčů

Byla to malebná vesnice na břehu Vltavy. Právě tady fungoval přívoz na důležité cestě mezi Pískem a Táborem. Dnes obec Podolsko, která stávala pod Podolským...  celý článek

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Zákaz vstupu do lesů na Šumavě posvětili úředníci, může jít o život

Do známých turistických lokalit v okolí Nové Pece, Stožce ale i Horní Plané je od úterý zakázáno vstupovat. Lesy jsou nebezpečné kvůli sobotní bouřce, která v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.