Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studenti fakulty restaurátorství obnovují mozaiky u Růženeckého kostela

  17:02aktualizováno  17:02
Mozaiky nad vstupem do Růženeckého kostela v centru Českých Budějovic budou zářit jako v době svého vzniku. Na jejich obnově pracují studenti Fakulty restaurování z Univerzity Pardubice pod vedením Františka Tesaře.

Tesař se mozaikám kostela věnoval již v 70. letech 20. století a znovu v roce 1993. „Tehdy jsem opravil výdutě a poškozené nebo chybějící části původně italských skleněných kostek jsem doplnil českým sklem. Při současné restauraci se hledají i nové materiály a mění se podloží mozaiky, což prodlouží její životnost,“ sdělil Tesař.

Omítka, do níž je zasazena, má vyšší obsah oleje než běžné vápenné omítky. „To může být důvodem, proč dochází k uvolňování kostek, vzniku výdutí a větších otevřených defektů,“ vysvětlil Jan Vojtěchovský z fakulty restaurování.

Fotogalerie

Při opravě, která potrvá do září a vyjde na půl milionu korun, je mozaiku potřeba důkladně omýt a poklepáním najít jakékoli větší poškození.

„Jakmile vypadne jedna kostka, uvolní se postupně i její okolí. Když celou plochu namočíme, je odhalení výdutí snadnější. Dutá místa slyšíte,“ popsal postup jeden ze studentů David Svoboda.

Spolu s restaurováním se odborníci zaměřili i na použité materiály a historické pozadí jejího vzniku. Soubor 17 mozaikových polí zdobí budovu na Žižkově třídě, jejímž průchodem se návštěvník dostane do kostela Panny Marie Růžencové a dál do areálu řádu Petrinů.

„Mozaika není přímo na průčelí kostela, ale upozorňuje kolemjdoucí, že tudy mohou ke kostelu přijít,“ objasnila Vladislava Říhová z fakulty restaurování.

Nejvýraznějším prvkem je trůnící Panna Marie, která podává Ježíškovi růženec. Vlevo u paty klečí zakladatel kostela a řádu Petrinů Klement Petr a vpravo českobudějovický biskup Martin Říha.

Mozaiku podle zásad beuronského umění vycházejícího z principů geometrické konstrukce navrhl Pantaleon Major, který je rovněž autorem výmalby kostela.

„Na návrhu pracoval v italském klášteře Monte Cassino. Když ho zde navštívil jeho přítel a bývalý spolužák, malíř Viktor Foerster, bylo rozhodnuto. Foerster se naučil techniku osazování a po návratu do Čech byla zdejší mozaika jeho prvním dílem,“ přiblížil Tesař.

Práce začaly v roce 1903 a prováděli je především členové řádu. Původně měli mít za sedm měsíců hotovo, nakonec ale lešení zmizelo až v prosinci roku 1904.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie (ilustrační foto)
Z práce přišel popálený a od krve. Žena volala policii, že ho přepadli

Vyděšená žena volala ve středu ráno na tísňovou linku. Oznámila, že její muž je popálený a má bodnou ránu v břiše. Zdánlivě vážná událost se ale rychle...  celý článek

Petr Šimek (vlevo) s kolegou se dívají do mapy, kudy povede sobotní 16. ročník...
Historické felicie projedou Jindřichohradeckem. Sraz mají v Karvánkách

Jihočeský Felicia Coupé Club pořádá v sobotu v kempu Karvánky u Soběslavi na Táborsku sraz vozů Škoda 450 a Škoda Felicia. Nablýskané kabriolety pak pojedou na...  celý článek

Na dodržování předpisů na vodě a alkohol u vůdců plavidel dohlížejí smíšené...
Řidiče skútrů na Orlíku čekají kontroly, změna má ochránit plavce

Na orlické nádrži jsou nově vymezené prostory, do nichž nesmějí plavidla. Ministerstvo dopravy tím chce ochránit plavce. Situaci na vodě bude kontrolovat i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.