Jak se starat o území Šumavy? Kam pouštět turisty? A kde jim naopak vstup zakázat?
Národní park má nakročeno k novým podmínkám. Vláda ve středu schválila návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která by mohla platit od příštího roku. Ministerstvo životního prostředí slibuje, že šumavský park se tím víc otevře lidem, obce se obávají opaku.
Norma zásadně mění pravidla pro všechny čtyři české národní parky - v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě.
To je však jediné, na čem se všechny strany šumavského sporu shodnou. Zbytek už vidí rozdílně, a právě proto přináší novela zároveň i spory mezi ministerstvem a šumavskými obcemi a kraji, které proti ní vznesly připomínky. Trvají na tom, aby šumavský park měl vlastní zákon a neřídil se obecným zákonem o ochraně přírody a krajiny.
„Vláda dala najevo, že se uzavírá cesta k samostatnému zákonu o Šumavě. Novela přitom přináší nově i klidová území, kam může ministerstvo svým rozhodnutím zakázat lidem vstup, tím se situace ještě znepřehlední a destabilizuje a bude tak opět pouze v rukou toho, kdo momentálně vládne,“ kritizuje Antonín Schubert, starosta Modravy a předseda Svazu šumavských obcí.
Ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený s jeho slovy nesouhlasí a novelu čte úplně obráceně. Je to podle něj dokument, který zpřehlední péči o Šumavu a klíčově určí, jak se o území starat.
Ke třem chráněným zónám přibude čtvrtá
„Na Šumavě je dnes pro turisty nepřístupných pouze třináct procent prvních zón, ačkoliv cenné plochy jsou dnes mnohem širší. Pokud novela vejde v platnost, tak se omezení vstupu už nebude vázat na širší plochu, ale na konkrétní lokality, kde to správa parku bude muset vyargumentovat, proč tam má být klidové území. Naopak v některých místech posudky určí, že není důvod tam turisty nepustit a lidem se otevřou,“ říká Pavel Hubený.
Správa parku už nyní zpracovává velké posouzení území v centrální části Šumavy zahrnující více než patnáct tisíc hektarů, tedy přibližně 22 procent plochy parku.
Ve většině případů jde o plochy, kde se už roky plánuje mnoho projektů. Ty se však nedaří naplnit třeba kvůli ochraně tetřevů a posudek má nyní říct, zda je možné území zpřístupnit a případně za jakých podmínek.
Jde o projekty jako například otevření přímé cesty Luzenským údolím na hraniční přechod Modrý sloup, otevření cesty na Střelecký průsmyk, opravu Roklanské chaty, nové trasy průvodců do divočiny nebo stezku po stopách tetřeva hlušce či kilometry nových cyklostezek v okolí Modravy, Prášil či Kvildy.
Novinkou v novele je i to, že místo současných tří zón ochrany přírody má přibýt ještě čtvrtá a zároveň se budou moci měnit nejdříve po patnácti letech. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO by měla zabránit účelovým změnám rozdělení zón a přístupu k ochraně přírody podle toho, kdo je zrovna ministrem nebo ředitelem parku.
