Je z něj vidět na nedalekou sjezdovku i samotný střed šumavské obce. Zatím je to jen zanedbaný pozemek nad posledními domy na Kvildě. Už brzy tady začne růst apartmánový dům Maxmilián, který má být zkolaudovaný na konci příštího roku. Bude v něm 23 luxusních bytů.
Investorská firma V Invest je začala nabízet k prodeji letos v květnu. Cena nejdražších se šplhá ke čtyřem milionům korun. Přesto je o ně velký zájem. Na novou výstavbu na Kvildě poprvé upozornily Šumavské noviny.
Nové apartmány na Kvildě nevznikají každý den. Obec tvrdí, že se příchodu dalších podnikatelů v ubytování silně brání. Jenže žádná stavební uzávěra, o níž starosta Václav Vostradovský mluvil třeba v souvislosti s prodejem bývalé roty pohraniční stráže v centru obce, neplatí. A kdo splní všechny podmínky, může bez problémů získat povolení ke stavbě.
Sám starosta, jenž v obci provozuje penzion, říká, že Kvilda chce výstavbu ubytování omezovat.
„Za poslední čtyři volební období jsme neprodali jedinou parcelu. Nejde nám o konkurenční boj, ale především o to, že obec přestává stačit kapacitně. Brzy bude na maximu čistírna odpadních vod i možnosti vodojemu,“ říká starosta.
Pozemek, na němž vyrostou apartmány Maxmilián, patřil na přelomu tisíciletí Vostradovského rodině a výstavba na něm byla plánována už od roku 1996. Pak pozemek měnil majitele a dům s apartmány na něm má začít růst v následujících týdnech.
„Mám pocit, že to souvisí s politikou Správy NP Šumava a ministerstva životního prostředí. Lidé jsou v nejistotě, co se bude dít, sledují třeba případ Romana Kreuzigera a jeho záměru na Zhůří a říkají si, že je třeba povolení využít, na nic nečekat a stavět. Jako obci nám to může způsobit řadu problémů,“ přiznává starosta.
Ubytování vzniká i na dalších místech Kvildy, například v domě naproti bývalé rotě pohraničníků. Řemeslníci pracují i na hotelu podnikatele Františka Taliána, v nějž se mění bývalá kvildská pila.
Nového majitele bude mít v několika týdnech i samotná rota, Správa NP Šumava má do několika dnů obdržet platbu od nového majitele. A je pravděpodobné, že i ta bude využita jako místo pro ubytování.
„V současné době je na Kvildě povolena také výstavba sedmi rodinných domů a šesti penzionů. Tyto stavby zatím nebyly zahájeny,“ říká vedoucí Odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Vimperk Václav Kokštein.
Růst zatím reguluje jen územní plán
V roce 2011 se Kvildští snažili omezit výstavbu stavební uzávěrou, která ale nikdy ani nezačala platit. „Nakonec jsme ji neschválili a máme ji připravenou jen pro případ, že by měla vzniknout výstavba, s níž zásadně nemůžeme souhlasit,“ připouští Vostradovský.
Právě na uzávěru se přitom starosta v minulosti často odvolával. V případě, že by platila, opravdu by mohla rychle rostoucí zástavbě zamezit a umožnila by obyvatelům obce větší kontrolu. Zároveň by ale mohla narušit plány mnoha majitelům pozemků, kteří by se ji zřejmě pokusili napadnout.
Růst obce tak reguluje jen zatím stále platný územní plán, který pro bydlení a další rozvoj vymezuje poměrně rozlehlé území.
„Příprava nového územního plánu je v současné době přerušena. Do budoucna by mohl rozlohu ploch k výstavbě silně zredukovat, výsledek ale zatím nemůžeme předjímat,“ podotýká Kokštein.
Územní plán si připravují samotné obce a do jejich podoby v minulosti příliš výrazně nezasahovala ani Správa NP Šumava.
„Prvním krokem k tomu, aby v současné době mohla výstavba takovýmto způsobem bujet, je právě územní plán obcí. Jak se dnes potvrzuje, Správa NP Šumava v minulosti jednoznačně nebyla tím, kdo by rozvoji obcí bránil. Zastavitelné území Kvildy je velkorysé a obec se opravdu může ještě výrazně zvětšit. Podobně je tomu i jinde v okolí, například Filipově Huti,“ upozorňuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
