Z pohledu ochránců přírody je tak letošní rok už těsně po své polovině tragický a dokazuje, že střetů vzácných zvířat s auty v národním parku každoročně přibývá.
„Ve dvou případech je situace o to tragičtější, že uhynuly kojící samice. Je tak velmi pravděpodobné, že nepřežijí ani jejich mláďata. Na konci června nepřežila rysice srážku s autem na trase mezi Vimperkem a Volyní. V polovině července zase řidič osobního vozu nedokázal zabránit střetu se samicí losa evropského nedaleko Frymburka,“ popsal Jan Mokrý z Odboru ochrany přírody Správy Národního parku Šumava.
Řidička srazila v březnu losa mezi Přední Výtoní a Frýdavou.
Populace losů evropských přitom na Šumavě čítá jen asi dvacet jedinců, u rysů je odhadována na 80 kusů. Každé sražené zvíře tak znamená pro přežití všech ostatních zvířat výraznou ztrátu.
„Za poslední tři roky takových událostí přibývá. V roce 2014 se pracovníci správy šumavského parku dozvěděli o dvou dopravních nehodách, při kterých došlo k usmrcení rysů. V roce 2015 a loni to byly vždy čtyři střety. Mimoto jsme minulý rok našli jednoho upytlačeného rysa na hranici mezi CHKO a národním parkem. Předali jsme to policii, která provedla balistickou analýzu zbytku střel, ale pytláka se nepodařilo dohledat,“ připomíná zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti.
Pozor, začíná srnčí říje
Srazit se například s losem, divočákem nebo jelenem znamená navíc i ohrožení posádky v autě. Letos sice se zatím nikdo nezranil, ale podle mluvčího správy parku je situace i tak alarmující. Řidiči podle něj nerespektují to, že projíždějí oblastmi, v nichž se divoká zvířata běžně a hojně pohybují.
„Svoji roli hraje i rychlost aut a určitá míra nepozornosti řidičů. Měli by trochu ubrat plyn, více se věnovat řízení a sledovat i dění kolem sebe. Navíc v těchto týdnech začíná srnčí říje, a tak se dá očekávat zvýšený pohyb srnčí po silnicích nejen na Šumavě,“ upozorňuje mluvčí parku Jan Dvořák.
Zároveň dodává, že například snížení rychlosti v oblastech, kde se srážky se vzácnými zvířaty opakují, není reálné.
„Dá se říci, že ty oblasti jsou opravdu rozlehlé. Museli bychom rychlost omezit nejen v národním parku, ale i mimo něj. Nemůžeme dělat nic, než se snažit řidiče přesvědčit, aby jezdili s větší ohleduplností ke svému okolí,“ míní Dvořák.
Na pravém břehu Lipna chtěli v minulosti ochránci přírody nechat například nainstalovat dopravní značku, která by řidiče na přítomnost losů upozorňovala. Ani tato snaha ale nebyla úspěšná.
„O omezení rychlosti se v reakci na sražení dvou rysích koťat pokoušela loni Správa CHKO Beskydy. Nakonec ale nenašla podporu, což by se pravděpodobně stalo i na Šumavě. Omezená prostupnost krajiny pro pohyb zvířat je čím dál větším problémem a vzácné druhy bezprostředně ohrožuje napříč Českem,“ dodává Josefa Volfová, která vede Rysí hlídky Hnutí DUHA nejen na Šumavě.
