Kdyby někdo dnes na Šumavě odpálil ohňostroj nebo vypustil dron, aby si prohlédl lesy z výšky, musí počítat s tím, že za to může dostat pokutu. Tyto aktivity totiž zakazuje novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje způsoby hospodaření v českých národních parcích.
Zatímco některá pravidla začínají platit okamžitě, ta další a mnohem zásadnější se teprve začnou projednávat.
Klíčovým bodem bude především úprava zonace, která rozčlení území národního parku z původních tří zón na čtyři nové. A také příprava klidových území, v nichž bude možné lidem na různě dlouhá období bránit v přístupu.
Na projednání těchto dokumentů si Správa NP Šumava určila následující dvouleté období. To ale neznamená, že by jejich příprava už nezačala.
„Čím dříve to bude mít jasné obrysy, tím lépe jak pro turisty, tak pro nás. Od zonace se bude odvíjet i způsob hospodaření na některých územích. Takže už sbíráme podklady a čekáme na pokyny z ministerstva životního prostředí,“ říká mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Ministerstvo musí nejprve vydat metodiku pro přípravu zonace v jednotlivých parcích, podle níž budou úředníci postupovat. Podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové to ale neznamená velké zdržení.
„I nám jde o to, aby byla zonace projednána co nejdříve, protože je klíčová i pro přípravu dalších dokumentů. Myslím, že do podzimu bychom ji mohli začít řešit se starosty dotčených obcí,“ popisuje Roubíčková.
Nové pojmenování zón
Zatím platí, že bývalé první zóny jsou automaticky i klidovými oblastmi, kam se smí jen po vyznačených cestách. „Počítáme s tím, že nově přejdou do zóny přírodní, která se bude nadále vyvíjet bez lidských zásahů. Na ni bude navazovat zóna přírodě blízká, u níž je předpoklad, že se po vypršení patnáctiletého moratoria přičlení k zóně přírodní,“ vysvětluje Dvořák.
Na projednávání zonace, díky níž bude území národního parku rozčleněno, se musí podílet všichni členové Rady NP Šumava. Konkrétně třeba samosprávy obou krajů, na jejichž území se Šumava rozkládá, místní obce, ale také odborníci, vědci nebo třeba zástupci Horské služby.
Zatímco dříve byla první zóna rozčleněna na více než sto drobných území, nově budou muset být zóny celistvé. Před přijetím zákona se vedly ostré debaty o tom, jaký to bude mít dopad na život v obcích. Pro ty bude vyhrazena zóna kulturní. A v zóně soustředěné péče by se měla nacházet území bez lesa a také lesy, v nichž se bude nadále hospodařit.
„Zůstává ale zatím řada neznámých. Například v zákoně nejsou pro kulturní zónu stanoveny žádné cíle. Projednání zonace je klíčová věc, i my si přejeme, aby byla zvládnuta co nejdříve. Od ní se bude odvíjet příprava zásad péče o naše katastry,“ podotýká starostka Borových Lad Jana Hrazánková.
Klidové zóny nebudou muset být uzavřeny celoročně
Podle ní se teprve teď ukáže, jak vážně myslel svá slova ministr životního prostředí Richard Brabec, který ujišťoval, že se s přijetím novely Šumava více otevře turistům. Klidové zóny nebudou muset být uzavřeny celoročně.
„Spíše se obávám, že teprve teď se ukáže, že jsme měli pravdu, když jsme říkali, že novela je v řadě bodů sporná,“ míní Hrazánková.
Podle starostů by měla nová zonace zohledňovat i potřeby obyvatel a sídel. „Pokud obce nejsou z národního parku vyjmuty, musí jejich obyvatelům zákon umožnit normálně žít. Není možné vše podřídit ochraně přírody, ale hájit i životní prostředí lidí,“ podotýká místopředseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka.
Už před schválením novely se například mluvilo o tom, zda budou moci obce nadále udržovat okolí svých vodních zdrojů, které třeba v případě Kvildy leží dva kilometry od obce v cenném přírodním území.
„Kvilda v tom není sama, podobně jsou na tom i jiné obce. Zdroje vody a pro obce zásadní další infrastruktura budou ležet vždy v obhospodařovatelném území, tedy v zóně soustředěné péče,“ ujišťuje Jan Dvořák.
