Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šumava přestala masivně usychat. Je to díky kácení, zní z parku

  17:45aktualizováno  17:45
Nad šumavskými lesy létá vrtulník a vždy se na chvíli ve vzduchu zastaví. Na palubě jsou lesníci a hledají kůrovcové stromy. Podle všeho je kůrovcová kalamita skutečně pryč. Lýkožrouti se šíří jen minimálně.

Správa šumavského parku už do konce roku vykácí pohodlně jen malé ostrůvky napadených stromů.

Od orkánu Kyrill, který zasáhl Šumavu v lednu 2007, padl už loni v srpnu miliontý smrk, který napadl kůrovec. V tu chvíli ale lesníci hlásili, že kůrovcová kalamita je pryč. Ověřit, zda se kůrovec dál masivně šíří či nikoliv, se ale dá až nyní po roce a to tak, že buď budou z výšky vidět nové uschlé lesy, či nikoliv.

Kůrovcová těžba na Šumavě

2000 - 55 774 kubíků

2001 - 31 467 kubíků

2002 - 10 896 kubíků

2003 - 13 276 kubíků

2004 - 35 166 kubíků

2005 - 38 343 kubíků

2006 - 26 673 kubíků

2007 - 14 790 kubíků

2008 - 119 603 kubíků

2009 - 299 000 kubíků

2010 - 330 000 kubíků

2011 - 233 000 kubíků

2012 - 70 000 kubíků

Nyní je jasno: v lesích už jsou maximálně desítky nových kůrovcem napadených stromů ve skupinkách, které pohodlně stihnou dřevorubci vykácet do zimy, než napadne sníh. Žádné další masivní plochy či stěny smrků už neusychají.

"Nyní jsme na polovině kůrovcového dříví, které jsme vytěžili loni, tedy pokáceli jsme dosud zhruba čtyřicet tisíc kubíků dříví. Do konce roku tak celkově pokácíme maximálně padesát tisíc kubíků dříví," říká referent správy šumavského parku Petr Kahuda, který měl boj s kůrovcem na starosti. Jen pro srovnání: v předchozích letech káceli dřevorubci na Šumavě i přes tři sta tisíc kubíků dříví ročně.

Středeční monitorovací lety vrtulníkem odhalily ještě několik ostrůvků kůrovcem napadených stromů v odlehlejších lokalitách národního parku. Na každé z lokalit ale bylo vždy napadeno maximálně několik desítek stromů, které lesníci okamžitě pomocí satelitních GPS lokátorů zadávají do speciálního programu označujícího stromy určené k pokácení.

Fotogalerie

Nejvíce kůrovcem napadených stromů je na okolo Modravské hory, kde se lýkožrout šířil z bezzásahových zón. Naopak například na Stožecku, kde padlo každoročně okolo 25 tisíc stromů, jich letos byly jen dva tisíce. Ani modravští lesníci se ale nebojí, že by se jim kůrovec dál nekontrolovatelně šířil.

"Těžby už nejsou takové, jako v minulých letech, udělal se kus práce. Ještě nyní máme vyznačeno maximálně několik desítek stromů, které je ještě potřeba asanovat a nějaké stromy se ještě do poloviny říjny vyznačí, ale už to nebudou žádné velké těžby," pochvaluje si vedoucí územního pracoviště správy parku na Modravě Jan Bečvář.

Ačkoliv podle ekologických aktivistů kůrovcová kalamita vždy po třech letech odezní, podle ředitele šumavské rezervace Jiřího Mánka se zastavila jen díky tomu, že se v zónách, kde se smí kácet, porážely stromy.

"Kůrovec je jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří nebo dokud ho někdo neuhasí," přirovnal už před časem Mánek.





Hlavní zprávy

Jak si snížit IQ tričkem
Jak si snížit IQ tričkem

Primitivní vtip, trapná anglická hesla, stereotyp a zoufalstvím vyždímaně designové dílny. Aneb pekelnosti českých e-shopů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.