Nové stromky zaplní holiny v okolí Prášil, Srní a Modravy. Ilustrační snímek

Nové stromky zaplní holiny v okolí Prášil, Srní a Modravy. Ilustrační snímek | foto: NP Šumava

Lesníci vysadí na Šumavě listnáče a jedle, aby byla odolnější

  • 7
Na Šumavě začíná sázení nových stromků. Lesníci jich mají připraveno 275 tisíc a vůbec poprvé za poslední roky mezi nimi nejsou smrky, ale jen listnáče a jedle. Stromky mají zaplnit především holiny, kde smrky zahubil kůrovec. Celkem správci zalesní 100 hektarů.

Ačkoli oproti loňskému roku vysadí správa parku o 10 procent více stromků, je to mnohem méně, než třeba v roce 2012, kdy jich bylo 537 tisíc.

Buky, jedle, jeřáby a javory. To jsou stromky, které nyní budou lesníci sázet především do míst, která v minulosti postihla kůrovcová kalamita. Zaplní jimi holiny v okolí Prášil, Srní a Modravy. Celkově na ploše přes sto hektarů.

"Budeme sázet původní, místně příslušné dřeviny, jako je jedle, buk, jeřáb nebo javor. Les s vyšším zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin lépe odolává mimo jiné i větru a kůrovci," říká odborník na ochranu šumavských lesů Petr Kahuda ze správy národního parku.

Listnaté stromy a jedle, které nyní správa parku na Šumavu vrací, dříve tvořily téměř polovinu místních lesů, ale postupně vymizely.

V 19. století je tehdejší majitelé panství - Schwarzenbergové - nahradili smrkem. Důvod byl prostý: smrk je hospodářsky lépe využitelný a zpracovatelný, a tak dnes rostou smrky na 80 procentech národního parku.

"Smrk se zmlazuje přirozeně sám a dostatečně. Letos smrky vynecháme z výsadby úplně. Přirozená obnova smrku byla v letech 2010 až 2013 vykázána na ploše 432 hektarů. Investice do umělé obnovy smrku jsou tak zbytečné," prohlásil ředitel národního parku Jiří Mánek.

Loni šumavská rezervace obnovila jinými dřevinami než smrkem 126 hektarů ploch, v roce 2012 pak 132 hektarů, v roce 2011 185 hektarů a v roce 2010 dokonce 200 hektarů. Sázela tedy mnohem více mladých stromků než nyní.

"Klesající trend v uměle obnovené ploše je logický a souvisí s postupným vyřazením smrku ze zalesňování a s nižší potřebou umělé obnovy na holinách. Dříve se v parku vytvářely rozsáhlé holiny, a proto bylo nutné vysazovat na ně nové stromky. Poslední dva roky netěžíme ani třetinu objemu dřeva, takže nepřibývá holin," doplnil Kahuda.

Ekologičtí aktivisté ale namítají, že i listnatých stromů a jedlí se ještě nedávno vysazovalo mnohem více.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA tvrdí, že v roce 2010 podle jeho statistik vysadila správa šumavského parku 558 tisíc listnáčů a 98 tisíc jedlí, dohromady tedy 656 tisíc stromků. K tomu se samozřejmě vysazovaly ještě smrky.

"Tolik potřebné výsadby listnáčů a jedlí se rok od roku dramaticky snižovaly a jsou naprosto nedostatečné. Současné vedení parku dává peníze do propagandy a ne do zlepšování stavu lesů výsadbou," komentoval Jaromír Bláha.