Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Voda ze šumavských rašelinišť je lepší než kojenecká

  19:05aktualizováno  19:05
Odborníci z šumavského národního parku každý měsíc testují kvalitu vody v tamních říčkách a potocích. Naposledy vyrazili pro její vzorky v úterý do lokality Vltavských slatí. Právě v rašeliništích národního parku je mnohdy kvalitnější voda než kojenecká. Rozbory vědcům navíc napoví, co se děje s okolní krajinou.

Mokřadní biolog Jan Mokrý odebírá vzorek vody z potoka Hučina nedaleko Stožce na Prachaticku . | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Složení vody kontroluje správa šumavského parku od roku 2006. A to hlavně v místech, která revitalizuje - tedy znovuzavodňuje, například původní mokřady či rašeliniště. "Měřením kvality vody si můžeme ověřit, zda revitalizace rašelinišť byla úspěšná a zda nějakým způsobem ovlivňuje kvalitu vody v tocích," vysvětlila botanička správy parku Iva Bufková.

Odvodnění má pro rašeliniště i ostatní mokřady často neblahé následky. Způsobuje jejich vysychání, kvůli kterému mizí vzácné druhy rostlin či živočichů, a nakonec může rašeliniště zcela zaniknout. Právě proto se v šumavském parku v roce 1998 s obnovou mokřadů a rašelinišť začalo. Cíl je jasný, cenné mokřady zachránit a škody po odvodnění odstranit. Jde hlavně o rašeliniště u Modravských slatí nebo v údolí řeky Křemelné.

"Sledujeme i některé větší toky, například Roklanský potok, Křemelnou nebo Hučinu," řekla Bufková. Díky sledování kvality vody se ochranáři dozvědí, co se vlastně děje s okolní krajinou a jaký dopad má rozdílné využívání právě okolních lesů a luk. "Vzorky se odebírají v potocích po celý rok, v rašeliništích od jara do podzimu, protože v zimě zamrzne," uvedl mluvčí správy parku Pavel Pechoušek.

Voda je čistá a bez síranů, zbarvená je ale do hněda

Vzorky pak putují do laboratoří Povodí Vltavy v Českých Budějovicích, kde se zjišťuje její kvalita, například kyselost a obsah důležitých látek. V posledních letech se kvalita vody v revitalizovaných rašeliništích mírně zlepšuje. Samozřejmě, podle toho, jak vypadá okolní krajina, vypadají i rozbory vody.

"Mnohem více jsou zatíženy toky v okolí sídel nebo v povodí s intenzivně zemědělsky využívanou krajinou," doplnila Bufková. Většina řek a potoků protéká krajinou nad obcemi, proto se kvalita vody výrazněji nemění. Například koncentrace dusičnanů jsou všude hluboko pod stanovenými normami pro kojeneckou vodu a velmi nízký je i obsah síranů. Přesto jsou šumavské toky často zbarveny do hněda.

"Díky vysokému podílu rašelinišť mají toky větší podíl humínových látek. Ty vznikající rozkladem převážně rostlinných zbytků a způsobují toto zabarvení," poznamenala Bufková. Tím, že se rašeliniště dříve odvodňovala, tak se těchto látek do povodí řek vyplavovalo ještě mnohem víc. Díky jejich revitalizaci jich naopak ubývá.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.