Pracovníci šumavského parku musí prořezat okolí cest, aby stromy nebránily...

Pracovníci šumavského parku musí prořezat okolí cest, aby stromy nebránily průjezdu hasičů. | foto: NP Šumava

Cesty do nejchráněnější šumavské divočiny musí být kvůli hasičům širší

  • 3
Správa Národního parku Šumava musí prořezat skoro 40 kilometrů cest, které vedou i v nejcennějších územích. Za jejich neudržování už dostala pokutu 50 tisíc korun. Musí to stihnout do 15. listopadu, kdy začíná klidové období pro tetřeva hlušce.

Vedou často v místech, kam nikdo vstupovat nesmí. Třeba Luzenským údolím k Modrému sloupu, k Pytláckému rohu a nebo Roklanské chatě. Už v roce 2010 se Správa Národního parku Šumava zavázala k tomu, že tyto cesty bude udržovat tak, aby je v případě nutnosti mohla využít například hasičská technika.

Za to, že tuto povinnost ochránci přírody na Šumavě nedodrželi, teď musí zaplatit 50 tisíc korun Hasičskému záchrannému sboru (HZS) Plzeňského kraje.

Ten v minulých měsících kontroloval vybrané cesty a zjistil závady, které průjezdu techniky bránily. Cesty neměly domluvenou šířku tři metry - zasahovaly do nich větve mladých stromků nebo padlé kmeny.

„Tato pokuta může být udělena opakovaně, tak jsme museli problém začít okamžitě řešit. Musíme prořezat a jinak upravit asi 40 kilometrů cest,“ popisuje mluvčí správy parku Jan Dvořák.

V ideálním případě by měly zásahy trvat do 15. listopadu, kdy začíná klidové období pro tetřeva hlušce, který se v okolí řady vybraných míst vyskytuje. Zda se to podaří, ale bude záviset i na počasí.

Místa, která jsou podle hasičů špatně přístupná, se nacházejí i v jinak bezzásahových územích prvních a druhých zón národního parku. K jejich údržbě se park zavázal v roce 2010, kdy začal fungovat projekt Bezpečná Šumava. Podle současného vedení to ale bylo unáhlené.

„Bohužel, od začátku bylo jasné, že závazek nemůžeme splnit ve všech případech, pokud jsme se chtěli vyhnout poškození chráněných přírodních společenstev,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Hasiči část požadavků uznali, ale u cest trvají na šířce tři metry

„Když zástupci správy před pěti, nebo šesti lety předávali hasičům seznam přístupových cest, pravděpodobně se vůbec nezabývali problematikou měnící se přístupnosti bezzásahového území a přísnými ochrannými podmínkami v místech, kam je stále zakázán vstup pěším turistům,“ upozorňuje.

I proto správa parku od začátku letošního roku vybrala několik cest vedoucích nejcennějšími bezzásahovými lokalitami. Některé z nich chtěla z povinnosti udržování zcela vyřadit, u jiných navrhovala snížení šíře nutné pro průjezd vozidel na dva metry.

„Hasičský sbor Plzeňského kraje některé tyto naše požadavky akceptoval, na dodržení třímetrové šíře ale stále trvá,“ dodává Hubený.

Plzeňští hasiči kontrolovali možnosti pohybu na svěřeném území poprvé loni spolu s jihočeskými hasiči. Důvodem bylo i sucho, které představovalo velké riziko pro vznik požáru.

„Letos provedl sbor samostatnou kontrolu v západočeské části Šumavy,“ podotýká mluvčí HZS Plzeňského kraje Pavla Jakoubková s tím, že objevené nedostatky se týkaly hlavně stavu příjezdových cest.

Náletové dřeviny, rozrůstající se vegetace nebo padlé stromy omezily jejich průjezdnost. „To může mít výrazně negativní vliv na rychlost a efektivitu zásahu při požáru nebo jiné mimořádné události. Navíc mohou tyto komunikace plnit funkci požárních pásů, které mohou bránit dalšímu šíření požáru,“ upozornila Jakoubková.

Jihočeští hasiči na svěřeném území nedostatky odhalili také, podle mluvčí Venduly Matějů ale ne v takovém rozsahu.

„V našem kraji nebylo takových komplikací příliš. Po dohodě se zástupci parku byly s ohledem na režim ochrany některých druhů stanoveny termíny pro odstranění nedostatků. Následnou kontrolu HZS Jihočeského kraje neprováděl,“ uvádí Matějů.

To, že by hasiči od svých požadavků k přístupnosti nejodlehlejších oblastí upustili, není ze zákona možné. „Chápeme to, hledáme ale cestu, jak povinnost udržovat přístup naplnit tak, aniž by se muselo razantně zasahovat do přírodního prostředí,“ tvrdí Hubený.