Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táborský Jordán má čistou vodu, u hráze je vidět do šestimetrové hloubky

  14:42aktualizováno  14:42
Před třemi lety skončilo odbahnění 50hektarové nádrže Jordán v Táboře za téměř půl miliardy. Kvalita vody v nádrži se od té doby zlepšuje. Z přítoku se však do ní stále dostává fosfor, který pomáhá vzniku sinic a řas. Ten by mohla zadržet srážecí stanice, již plánuje radnice.

Táborská nádrž Jordán (18. listopadu 2014) | foto: Marek Podhora, MAFRA

Teplé počasí nyní vyláká k Jordánu zhruba stovku lidí denně. Někteří už se vykoupali v nádrži v centru Tábora, většina se jen sluní na jejích březích. Teplota vody zatím nepřesahuje 19 stupňů.

„Je studenější, ale hlavně se nám zdá čistá. Chodím sem s dcerami každý rok, a když jsou teď třicítky, tak co bychom dělaly doma,“ svěřila se šestatřicetiletá Lucie Říhová.

Odbahnění Jordánu v Táboře

8. prosince 2011 - začalo vypouštění táborského Jordánu, který byl bez vody naposledy před 180 lety
březen 2012 - stavaři se pustili do stavby spodní výpusti nádrže a ražby 150 metrů dlouhé štoly
květen 2012 - dělníci začali stavět sypanou hráz, která rozdělila Jordán na dvě poloviny
listopad 2012 - začalo vlastní odbahňování nádrže
prosinec 2012 - sypaný val se protrhl, zahynuly tisíce ryb
únor 2013 - archeologové objevili na dně středověkou cihelnu
květen 2013 - z vody se vynořila historická výpusť
květen 2014 - odbahňování skončilo, nákladní auta odvezla z Jordánu 262 tisíc kubíků bahna
listopad 2014 - nádrž je opět plná vody

U hráze voda působí čistě a její stav je tu také nejlepší, což potvrzují výsledky posledního měření kvality z 24. května. Až do šesti metrů hloubky u břehu je výborná viditelnost, ve střední části nádrže je vidět do 3,5 metru a v přítokové části se průhlednost drží na necelém metru a půl.

Pracovníci laboratoře Povodí Vltavy kontrolují vodu pravidelně každých čtrnáct dní od dubna do října.

„V uplynulých letech jsme tak dobrá čísla nezaznamenali. Vodu ale vždy hodnotíme na základě celé sezony, předpokládáme, že kvalita půjde dolů. Záležet bude i na počasí a přísunu živin v povodí v průběhu léta,“ zmínil hydrobiolog Jan Potužák, který se pravidelného měření na Jordánu účastní.

Město si nechává od laboratoře Povodí Vltavy stav vody kontrolovat od roku 2014, kdy skončilo odbahnění nádrže, které stálo 466 milionů korun. Odborníci tu zjišťují průhlednost vody, koncentraci kyslíku a přítomnost fosforu, který je důležitým faktorem přispívajícím ke vzniku sinic.

„Nádrž je hodně dynamická, za dalších čtrnáct dní může být průhlednost jiná, ale to je jen jeden z faktorů. Jsme teď ve stadiu čisté vody, což bývá na přelomu května a června normální. Skutečný problém může nastat v horní části povodí, odkud se do nádrže dostává hodně živin, které slouží jako zdroj pro růst fytoplanktonu, jehož součástí jsou řasy a sinice,“ upozorňuje Potužák.

„Musíme si ale uvědomit, že v letech 2015 a 2016 bylo sucho, a tím pádem byl i přísun živin také minimální. Až podle standardního roku, kdy je srážek víc, můžeme říci, jak velký problém je v povodí,“ dodal.

Pro vznik sinic a řas je důležitý fosfor. Ten se do Jordánu dostává například z hospodářsky využívaných rybníků. Komunální znečištění způsobují obce v horní části povodí.

„K největším původcům znečištění patří Chotoviny a Borotín. Ty sice mají čistírny odpadních vod, ale nemají terciární stupeň čištění, tudíž propouštějí fosfor, který se dostává do Jordánu,“ vysvětlil Potužák.

Zákon navíc nevyžaduje po obcích takové vybavení čistíren, které by nevylučovalo fosfor dál. Je tedy pouze na jejich ochotě, jestli se na lepším prostředí v Jordánu chtějí podílet. Borotín například letos získal dotaci na doplnění vybavení čističky, čímž by se odstranil jeden z významných zdrojů znečištění nádrže.

K čistotě vody v Jordánu přispěje i město Tábor, které plánuje stavbu srážecí stanice fosforu na Košínském potoku, hlavním přítoku do nádrže. Tím by se nadobro vyřešil problém s kvalitou vody. Stejný mechanismus už funguje například na Brněnské nádrži nebo na Plumlově.

„V současné době se připravuje vyhlášení výběrového řízení na projektovou dokumentaci. V budoucnu by se město ucházelo o dotaci. Srážecí stanice by mohla přijít na šest až sedm milionů korun,“ popsal vedoucí táborského odboru životního prostředí Jan Fišer.

Plovárna u Jordánu se ale po odbahnění nádrže nikdy nemusela potýkat s dramaticky zhoršenou kvalitou vody. „Ke konci letní sezony se ve spodní části nádrže mohou v malém množství vyskytovat sinice, ale v žádném případě v takovém stavu, jako tomu bylo před rokem 2014,“ doplnil Fišer.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Zákaz vstupu do lesů na Šumavě posvětili úředníci, může jít o život

Do známých turistických lokalit v okolí Nové Pece, Stožce ale i Horní Plané je od úterý zakázáno vstupovat. Lesy jsou nebezpečné kvůli sobotní bouřce, která v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihočeský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

V Českých Budějovicích začal ve čtvrtek 43. ročník agrosalonu Země Živitelka.
Země živitelka cílí na děti. Nabídne jim farmu i naučné stezky

Země živitelka - největší zemědělská přehlídka v Česku, se otevře na výstavišti v Českých Budějovicích už ve čtvrtek. Stovky vystavovatelů představí na 44....  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.