Teplé počasí nyní vyláká k Jordánu zhruba stovku lidí denně. Někteří už se vykoupali v nádrži v centru Tábora, většina se jen sluní na jejích březích. Teplota vody zatím nepřesahuje 19 stupňů.
„Je studenější, ale hlavně se nám zdá čistá. Chodím sem s dcerami každý rok, a když jsou teď třicítky, tak co bychom dělaly doma,“ svěřila se šestatřicetiletá Lucie Říhová.
Odbahnění Jordánu v Táboře8. prosince 2011 - začalo vypouštění táborského Jordánu, který byl bez vody naposledy před 180 lety |
U hráze voda působí čistě a její stav je tu také nejlepší, což potvrzují výsledky posledního měření kvality z 24. května. Až do šesti metrů hloubky u břehu je výborná viditelnost, ve střední části nádrže je vidět do 3,5 metru a v přítokové části se průhlednost drží na necelém metru a půl.
Pracovníci laboratoře Povodí Vltavy kontrolují vodu pravidelně každých čtrnáct dní od dubna do října.
„V uplynulých letech jsme tak dobrá čísla nezaznamenali. Vodu ale vždy hodnotíme na základě celé sezony, předpokládáme, že kvalita půjde dolů. Záležet bude i na počasí a přísunu živin v povodí v průběhu léta,“ zmínil hydrobiolog Jan Potužák, který se pravidelného měření na Jordánu účastní.
Město si nechává od laboratoře Povodí Vltavy stav vody kontrolovat od roku 2014, kdy skončilo odbahnění nádrže, které stálo 466 milionů korun. Odborníci tu zjišťují průhlednost vody, koncentraci kyslíku a přítomnost fosforu, který je důležitým faktorem přispívajícím ke vzniku sinic.
„Nádrž je hodně dynamická, za dalších čtrnáct dní může být průhlednost jiná, ale to je jen jeden z faktorů. Jsme teď ve stadiu čisté vody, což bývá na přelomu května a června normální. Skutečný problém může nastat v horní části povodí, odkud se do nádrže dostává hodně živin, které slouží jako zdroj pro růst fytoplanktonu, jehož součástí jsou řasy a sinice,“ upozorňuje Potužák.
„Musíme si ale uvědomit, že v letech 2015 a 2016 bylo sucho, a tím pádem byl i přísun živin také minimální. Až podle standardního roku, kdy je srážek víc, můžeme říci, jak velký problém je v povodí,“ dodal.
Pro vznik sinic a řas je důležitý fosfor. Ten se do Jordánu dostává například z hospodářsky využívaných rybníků. Komunální znečištění způsobují obce v horní části povodí.
„K největším původcům znečištění patří Chotoviny a Borotín. Ty sice mají čistírny odpadních vod, ale nemají terciární stupeň čištění, tudíž propouštějí fosfor, který se dostává do Jordánu,“ vysvětlil Potužák.
Zákon navíc nevyžaduje po obcích takové vybavení čistíren, které by nevylučovalo fosfor dál. Je tedy pouze na jejich ochotě, jestli se na lepším prostředí v Jordánu chtějí podílet. Borotín například letos získal dotaci na doplnění vybavení čističky, čímž by se odstranil jeden z významných zdrojů znečištění nádrže.
K čistotě vody v Jordánu přispěje i město Tábor, které plánuje stavbu srážecí stanice fosforu na Košínském potoku, hlavním přítoku do nádrže. Tím by se nadobro vyřešil problém s kvalitou vody. Stejný mechanismus už funguje například na Brněnské nádrži nebo na Plumlově.
„V současné době se připravuje vyhlášení výběrového řízení na projektovou dokumentaci. V budoucnu by se město ucházelo o dotaci. Srážecí stanice by mohla přijít na šest až sedm milionů korun,“ popsal vedoucí táborského odboru životního prostředí Jan Fišer.
Plovárna u Jordánu se ale po odbahnění nádrže nikdy nemusela potýkat s dramaticky zhoršenou kvalitou vody. „Ke konci letní sezony se ve spodní části nádrže mohou v malém množství vyskytovat sinice, ale v žádném případě v takovém stavu, jako tomu bylo před rokem 2014,“ doplnil Fišer.
