"První šlapací rikšu jsem získal kdysi přes známého. Dneska mám čtyři," vysvětluje opálený vousáč, který chtěl původně v Chlumu prodávat knihy. Pak v roce 1992 koupil trafiku u hráze rybníka Hejtman a začal podnikat.
"Myslel jsem si, že to bude takový prázdninový přivýdělek k učitelskému platu, ale nakonec jsem se po dvou letech a sedmi dnech kantořiny stal trafikantem na plný úvazek," dodává se smíchem Tomáš Drábek.
Rozvážení novin po kempech bral jako službu lidem navíc. "Zpočátku zájem velký nebyl, ale postupně si rekreanti zvykli," říká a názorně předvádí, že ovládat rikšu vyžaduje cvik.
Jeho trafika je v létě otevřená denně, ale má své místní zákazníky i po celý rok. "Fandím novinám a jsem rád, že je o ně pořád i v době internetu zájem. Pochopitelně koupit si tady můžete i sušenky nebo pohledy," ukazuje na sortiment, který se do malé boudy ani téměř nevejde.
Pro finanční odměnu za vítězství v soutěži Trafika roku už má uplatnění. "Vybudujeme novou elektrickou přípojku," říká. Je rád, že se nápad ujal. Proto jeho rikši můžete v létě potkat i u suchdolských pískoven.
Kupují si noviny do čekárny
I další první cena v kategorii Okénkový prodej putovala do jižních Čech. Získala ji Hana Pražáková z trafiky u českobudějovické Polikliniky Jih. Zatímco Drábek zběhl k profesi trafikanta od výuky matematiky a biologie na chlumecké základní škole, Pražáková je vyučená cukrářka, která hledala v roce 2010 uplatnění po mateřské dovolené.
"Zastavují se tady většinou lidé, kteří jdou na polikliniku a čekání před ordinací si chtějí zkrátit čtením,“ říká. Za šek na 15 tisíc korun plánuje nakoupit barvy na nový nátěr výloh a stánku.
Soutěž Trafika roku má podle generálního ředitele PNS Radomila Judy ukázat na význam trafikantské profese, která byla doposud opomíjena.
