Zdeněk Kočka vyrostl v obci Stará Hlína, která je součástí Třeboně. A vlastní dům si postavil v malé sousední osadě Hvízdalka. Posledních devět let věnoval většinu peněz i volného času stavbě a teď zjistil, že celá Hvízdalka má zmizet z mapy.
„Pro nás i sousedy je to šok. O čtyři roky staré studii, která počítá s odstraněním Hvízdalky, jsme se dozvěděli od radních teprve minulý týden. Předtím za námi nikdo nebyl, nikdo se nás na nic neptal a už se to v tichosti schvaluje na kraji,“ řekl bagrista Kočka. Trápí ho nejistá budoucnost a zcela ztratil motivaci dodělávat rodinné sídlo.
Vykoupení a odstranění domů v osadě Hvízdalka je jedním ze čtyř bodů, které mají ochránit před velkou vodou obce pod hrází rybníka Rožmberk před záplavami. Kromě toho mají vyrůst ochranné hráze ve Staré Hlíně, pod Kopečkem a v třeboňské Dukelské ulici. A také má být zpevněna hráz největšího českého rybníka a zvýšený jeho přeliv, čímž Rožmberk pojme více vody a zvětší se.
Projekt naplánovalo hejtmanství v návrhu první aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a v úterý pozvalo veřejnost na jeho projednání.
Rozhodnou krajští zastupitelé v říjnu
Proti záměru se jednotně postavili obyvatelé Třeboně i radní. Podle krajských odborníků mají právo poslat jim své námitky a připomínky. O dalším osudu protipovodňových opatření na rybníku Rožmberk pak rozhodnou krajští zastupitelé na konci října.
Protipovodňová opatření RožmberkSoučástí projektu jsou stavby a opatření, které mají zajistit ochranu rozsáhlého území pod hrází rybníka Rožmberk před opakovanými záplavami až po Soběslav. Týká se obcí Stará Hlína, Holičky a Třeboň. Ochranu má zajistit využití zádržné kapacity Rožmberka s vypočítanou rezervou 27 milionů kubíků vody a s řízenou úrovní hladiny ve výšce 429,15 m nad mořem = 1 metr pod úrovní, která byla v Třeboni při povodni 2002. Toho má být dosaženo zpevněním rožmberské hráze, zvýšením přelivu s možností regulace odtoku v množství 40 m3/vteřinu, ochrannými hrázemi ve Staré Hlíně, pod Kopečkem, v Dukelské ulici a likvidací osady Hvízdalka. |
„Jediné, s čím souhlasíme, je zpevnění hráze Rožmberka. Ale na ostatní stavby by Třeboň doplatila. A to nejen obyvatelé Hvízdalky, kteří by se museli ze svých domů vystěhovat. Při velké vodě bychom měli ve městě problémy se splašky i komáry a záplavová voda by tu stála mnohem déle,“ uvedla třeboňská starostka Terezie Jenisová.
Starostka vysvětlila, že Třeboň má na mokrých lukách s historickými seníky přečerpávací stanici splaškové kanalizace, z níž jsou odváděny odpadní vody na čističku v městském areálu. Při zaplavení mokrých luk hrozí zatopení Třeboně splašky a navíc se louky na okraji lázeňského města s dlouho stojící vodou promění na nezvládnutelné semeniště komárů.
„Aktualizovaná protipovodňová opatření by se negativně dotkla i areálu Bertiných lázní, Dukelské ulice, která vede do centra města, i sportovního areálu,“ upřesnila Jenisová.
Proti jsou i obyvatelé Staré Hlíny
Protipovodňová opatření nechtějí ani lidé z třeboňské městské části Stará Hlína, přestože v její spodní části stály v roce 2002 domy ve vodě až nad okna.
„Nechceme z největšího rybníka, který tu stojí 425 let, dělat přehradu. Problém je jiný, navýšení jeho hladiny o metr vydrží pár let, než se jeho dno zanese bahnem. Chceme, aby byl rybník vyčištěn včetně jeho ochranného prostoru, aby se měla voda kam rozlít a pomoci ji regulovat,“ řekl úředník Zbyněk Šrom ze Staré Hlíny.
Výhrady k protipovodňovým opatřením na Rožmberku už místní lidé podali, teď vyčkávají, jak o nich rozhodnou krajští zastupitelé. Třeboňští radní námitky chystají a požadují, aby obce pod hrází krále rybníků chránil i suchý poldr Krkavec na Nežárce.
„Krkavec z českých lokalit pro akumulaci povrchových vod vypadl proto, že v této lokalitě je cenná příroda. V obci Hamr by se musely bourat domy, mělo to víc negativ. Zatím je to na mrtvém bodě,“ podotkla Hana Zahradníková z krajského odboru životního prostředí.
