Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rožmberk není přehrada, protestují Třeboňští proti zvětšení rybníka

  19:30aktualizováno  19:30
Obyvatelé i radní Třeboně nesouhlasí s krajským záměrem protipovodňových opatření na rybníku Rožmberk, která mají ochránit před velkou vodou obce pod jeho hrází až po Soběslav. Obávají se zaplavení majetku i bourání domů.

Rybník Rožmberk na Třeboňsku | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Zdeněk Kočka vyrostl v obci Stará Hlína, která je součástí Třeboně. A vlastní dům si postavil v malé sousední osadě Hvízdalka. Posledních devět let věnoval většinu peněz i volného času stavbě a teď zjistil, že celá Hvízdalka má zmizet z mapy.

„Pro nás i sousedy je to šok. O čtyři roky staré studii, která počítá s odstraněním Hvízdalky, jsme se dozvěděli od radních teprve minulý týden. Předtím za námi nikdo nebyl, nikdo se nás na nic neptal a už se to v tichosti schvaluje na kraji,“ řekl bagrista Kočka. Trápí ho nejistá budoucnost a zcela ztratil motivaci dodělávat rodinné sídlo.

Vykoupení a odstranění domů v osadě Hvízdalka je jedním ze čtyř bodů, které mají ochránit před velkou vodou obce pod hrází rybníka Rožmberk před záplavami. Kromě toho mají vyrůst ochranné hráze ve Staré Hlíně, pod Kopečkem a v třeboňské Dukelské ulici. A také má být zpevněna hráz největšího českého rybníka a zvýšený jeho přeliv, čímž Rožmberk pojme více vody a zvětší se.

Projekt naplánovalo hejtmanství v návrhu první aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a v úterý pozvalo veřejnost na jeho projednání.

Rozhodnou krajští zastupitelé v říjnu

Proti záměru se jednotně postavili obyvatelé Třeboně i radní. Podle krajských odborníků mají právo poslat jim své námitky a připomínky. O dalším osudu protipovodňových opatření na rybníku Rožmberk pak rozhodnou krajští zastupitelé na konci října.

Protipovodňová opatření Rožmberk

Součástí projektu jsou stavby a opatření, které mají zajistit ochranu rozsáhlého území pod hrází rybníka Rožmberk před opakovanými záplavami až po Soběslav.

Týká se obcí Stará Hlína, Holičky a Třeboň. Ochranu má zajistit využití zádržné kapacity Rožmberka s vypočítanou rezervou 27 milionů kubíků vody a s řízenou úrovní hladiny ve výšce 429,15 m nad mořem = 1 metr pod úrovní, která byla v Třeboni při povodni 2002.

Toho má být dosaženo zpevněním rožmberské hráze, zvýšením přelivu s možností regulace odtoku v množství 40 m3/vteřinu, ochrannými hrázemi ve Staré Hlíně, pod Kopečkem, v Dukelské ulici a likvidací osady Hvízdalka.

„Jediné, s čím souhlasíme, je zpevnění hráze Rožmberka. Ale na ostatní stavby by Třeboň doplatila. A to nejen obyvatelé Hvízdalky, kteří by se museli ze svých domů vystěhovat. Při velké vodě bychom měli ve městě problémy se splašky i komáry a záplavová voda by tu stála mnohem déle,“ uvedla třeboňská starostka Terezie Jenisová.

Starostka vysvětlila, že Třeboň má na mokrých lukách s historickými seníky přečerpávací stanici splaškové kanalizace, z níž jsou odváděny odpadní vody na čističku v městském areálu. Při zaplavení mokrých luk hrozí zatopení Třeboně splašky a navíc se louky na okraji lázeňského města s dlouho stojící vodou promění na nezvládnutelné semeniště komárů.

„Aktualizovaná protipovodňová opatření by se negativně dotkla i areálu Bertiných lázní, Dukelské ulice, která vede do centra města, i sportovního areálu,“ upřesnila Jenisová.

Proti jsou i obyvatelé Staré Hlíny

Protipovodňová opatření nechtějí ani lidé z třeboňské městské části Stará Hlína, přestože v její spodní části stály v roce 2002 domy ve vodě až nad okna.

„Nechceme z největšího rybníka, který tu stojí 425 let, dělat přehradu. Problém je jiný, navýšení jeho hladiny o metr vydrží pár let, než se jeho dno zanese bahnem. Chceme, aby byl rybník vyčištěn včetně jeho ochranného prostoru, aby se měla voda kam rozlít a pomoci ji regulovat,“ řekl úředník Zbyněk Šrom ze Staré Hlíny.

Výhrady k protipovodňovým opatřením na Rožmberku už místní lidé podali, teď vyčkávají, jak o nich rozhodnou krajští zastupitelé. Třeboňští radní námitky chystají a požadují, aby obce pod hrází krále rybníků chránil i suchý poldr Krkavec na Nežárce.

„Krkavec z českých lokalit pro akumulaci povrchových vod vypadl proto, že v této lokalitě je cenná příroda. V obci Hamr by se musely bourat domy, mělo to víc negativ. Zatím je to na mrtvém bodě,“ podotkla Hana Zahradníková z krajského odboru životního prostředí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mládě lamy krotké se narodilo minulou neděli v Zooparku Na Hrádečku na...
Samečkovi lamy vyberou jméno návštěvníci zooparku. Narodil se před týdnem

Malého samečka lamy krotké mají od minulé neděle v Zooparku Na Hrádečku v Horní Pěně na Jindřichohradecku. Narodil se sedmileté Čoki a má se čile k světu.  celý článek

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

„Věda není žádná věda“, Techmania Science Center
Budějovice představily velkolepý plán. Postaví vědecké centrum

Na výstavišti v Českých Budějovicích by mohlo vyrůst vědecké centrum za stovky milionů korun. Do města může přilákat desetitisíce návštěvníků. Do akce se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.