Reálně jich tam zřejmě žije ještě o dost méně. Někteří si totiž ve městě drží pouze trvalé bydliště, přitom bydlí jinde. Dělají to třeba proto, aby pak snáze získali pro své dítě místo ve školce či škole.
A to stále není vše. „Na radnici má k 19. říjnu hlášenou trvalou adresu 3 882 lidí,“ potvrdila Jana Novotná z magistrátního oddělení komunikace a marketingu. Je jisté, že část z nich v Budějovicích také nežije. V současné době se tak město počtem lidí dostává na úroveň 80. let minulého století.
Počet obyvatel2015: 91 572 2013: 93 253 2012: 93 467 2011: 93 620 2010: 94 754 2007: 95 071 2001: 97 339 1995: 99 872 1991: 97 243 1980: 88 448 |
Ambice nazývat Budějovice stotisícovými tak vzaly za své, nejblíže k tomu byly kolem roku 1995, nyní možná reálně mají kolem 90 tisíc obyvatel. Dokud však lidé nezmění i adresu, je to dobré alespoň pro rozpočet.
Ten každým odstěhovaným strádá. O tisíc obyvatel méně dělá přibližně minus 12 milionů korun ročně, což už je velmi zajímavá suma i pro radnici s ročním rozpočtem kolem 1,6 miliardy korun. Nově nahrává alespoň pozměněné přerozdělování peněz od státu.
„Zatímco pro rok 2015 jsme dostali na obyvatele 11 980 korun, v roce 2016 to bude 12 600 korun, což je určitě pozitivní,“ upozornila radní pro oblast financí Lucie Kozlová.
I ona si uvědomuje, že by bylo velmi příjemné překročit hranici sta tisíc obyvatel. „Pak bychom se díky rozpočtovému určení daní pohybovali v úplně jiných a vyšší částkách,“ dodala Kozlová.
Někteří lidé naštěstí pro Budějovice nemění adresu třeba i několik roků po přestěhování. „Změnila jsem trvalé bydliště až po pěti letech po odstěhování,“ potvrdila padesátiletá žena z Litvínovic. Sama říká, že se tak rozhodla, protože nechtěla měnit veškeré doklady a zařizovat další věci. Pošta jí chodila do jejího bytu v Budějovicích, kde žijí příbuzní.
Staví se všude v okolí města
Odliv lidí bude pokračovat, je to patrné například z množství stavebních parcel v okolí, které jsou připravené pro rodinné či bytové domy. Desítky jsou jich na Srubci, další ve Včelné, poroste i Roudné a další obce.
I Budějovice chtějí nabízet nové bydlení, a udržet tak lidi ve městě. Bytové domy vyrostly a ještě se staví třeba na konci Jírovcovy ulice, další vznikají v lokalitě U Kapličky nedaleko parku Stromovka a Husovy třídy, či v Rožnově.
Další úbytek obyvatel přesto očekává i budějovický hlavní architekt Jan Němec. „Město si musí uvědomit, co má nabídnout, aby tady své obyvatele udrželo nebo přilákalo jiné. Mluvíme tady o kultuře, pracovních příležitostech a podobně. Ani to však nemusí stačit. Dnes lidé odcházejí hlavně za soukromým prostorem, který jim zde chybí,“ konstatoval Němec.
Právě kvůli domu se zahradou jsou mnozí ochotni denně dojíždět a vytrpět zdržení na cestách. Zatímco třeba staré činžáky mají alespoň soukromé vnitrobloky, panelákům něco podobného chybí.
Ztráta osobního prostoru začala podle Němce už v 50. letech minulého století a její dopady jsou velmi citelné dodnes. Budějovice v tomto ohledu nejsou výjimkou a stejným trendem procházejí nebo prošla i další města nejen v Česku. Důležitější než rozmáchlá gesta tak mají být spíše drobnější rozhodnutí, která ochrání například od toho, aby vedle malého domku vznikl mnohapatrový bytový dům.
