Díky umu plastických chirurgů z Traumacentra českobudějovické nemocnice, kteří jí uřízlou část ruky přišili zpátky, se může těšit na návrat mezi spolužáky. Co všechno nakonec s uzdravenou rukou dokáže, už bude záležet jen na ní a na vhodném rehabilitačním programu.
"Jsem ráda, že budu mít ruku zase v pořádku. Ráda pletu přívěsky z bužírek. Těším se, až se k tomu zase vrátím," svěřila se Nikola, která se od pondělí zotavuje už doma a ve čtvrtek přijela do budějovické nemocnice na první převaz zraněné ruky.
Na tváři maminky, která ji do ambulance přivezla, se objevil po kontrole náznak úlevy. Lékař ji ujistil, že zraněná ruka dívky se hojí dobře.
Při vzpomínce na osudný okamžik, kdy se zoufale bála o život svého dítěte, se přesto ani dnes nemůže ubránit emocím. "Seděli jsme na dvoře a pili kafe. Pak dcera odběhla k příteli, který řezal dřevo, mávla rukou a bylo to," líčí matka nešťastnou událost.
Pak přistál v obci vrtulník se záchranáři, kteří Nikolu ošetřili a spolu s amputovanou rukou dopravili do budějovického Traumacentra. Tam se na operačním sále za zraněnou školačkou zavřely dveře na dlouhých 11 hodin.
"Nejtěžší u této operace bylo, že jsme museli všechny cévy sešívat nadvakrát. Dětské cévy jsou malé a poranění jich ještě část zničilo. Tyto drobné trubičky proto nešly napojit na sebe a museli jsme na jejich prodloužení použít žilní štěpy z nohy pacientky," popisuje plastický chirurg Jan Kasper, který byl šéfem operačního týmu.
Kvůli této komplikaci se celá operace o několik hodin protáhla - lékaři museli jednak odebírat žilní štěpy a každou cévu museli sešívat nadvakrát. A to jak na dlani, tak na hřbetu ruky, kde potřebovali napojit přerušené žíly. Tyto spoje dělá operatér pod mikroskopem: každou cévu sešívá průměrně dvaceti stehy asi půlcentimetrovou jehlou s návlekem tenčím než vlas.
"U dětí je to poměrně vzácný úraz. V celé republice je jich jen několik do roka," srovnává Kasper. S hojením rány je zatím spokojený. Už ve čtvrtek svou pacientku poslal na rehabilitační oddělení, aby začala cvičit prsty a aby jí zhotovili speciální plastovou dlahu.
"Beru to jako zázrak, dcera bude mít zdravou ruku a normální život. Nikdy bych nevěřila, že se mi může stát něco takového. Ale bohužel, stalo se to a jsem šťastná, že to takhle dopadlo," chválí lékaře dívčina matka.
