Bez holínek se Eduard Šebenda na zelná pole mezi Roudným a Vidovem na Budějovicku nedostane. I hejno racků se snáší nad obřími hnědými lagunami na rozlehlém lánu níž, aby prozkoumalo, zda ve vodě není něco zajímavého do stále nenasytných žaludků.
Škody zemědělcůPovodeň zaplavila v Jihočeském kraji 6 100 hektarů orné půdy a zároveň 5 300 hektarů luk a pastvin. „V této chvíli se ještě nedá vyčíslit výše postižení. To ukáže čas, až opadne voda,“ uvedla Hana Hricová, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje. Například u trávy může být kvůli podmáčení znehodnocena další seč, obilí stojící dlouho ve vodě zežloutne, některým zemědělcům záplavy poničily zásoby obilí či pícnin. Škody počítají i rybí sádky a líhně, jak v Táboře, tak na Šumavě. Chovatelé přišli o vodní drůbež, farmáři, kteří museli evakuovat dobytek od vody a ustájit ho v provizorních podmínkách, mají velké ztráty kvůli nižší dojivosti. |
I díky hasičům, kteří od středy pomáhají zemědělcům s čerpadly zbavit pole nadbytečné vody, se situace zlepšuje. Kanalizací ji pouštějí zpátky do řeky.
„Domluvili jsme se se starostou a s velitelem hasičů, jestli by nám dokázali nějak pomoci. Čerpají ty největší laguny, které tu zůstaly. Doufáme, že něco zachráníme. Kdyby to bylo aspoň 50 procent, zaplať pánbu za to,“ říká Šebenda, který má v Zemědělském podniku Malše na starosti zelný provoz.
Roudenští zemědělci hospodaří na 500 hektarech orné půdy, kromě zelí pěstují i obiloviny včetně kukuřice. Velká voda jim zaplavila zhruba polovinu všech polí. Jenže Zemědělský podnik Malše není proslulý produkcí obilovin, ale pěstováním, zpracováním a prodejem kvalitního zelí. A zelná pole skončila pod vodou celá.
„Letos jsme zaseli zelí na 26 hektarech, z jedné třetiny však vypadají tato pole pořád jako bažiny. Proto nevíme, jak bude zelí vypadat po opadnutí vody,“ konstatuje Jaroslava Koudelková, předsedkyně představenstva Zemědělského podniku Malše.
Až do minulého víkendu slibovala roudenská zelná pole nadějnou úrodu. Ze semínek už vyrostly sazenice s řadou zdravých listů a jejich růst neomezoval ani plevel.
„Chystali jsme se, že začneme plečkovat a přihnojovat. Bohužel, přišla voda,“ líčí Šebenda. A tak zatímco obyvatelé v Roudném se nemuseli při letošní povodni potýkat s jejími následky ve svých domech jako v roce 2002, přes silnici, která stojí mezi oběma zelnými poli, teklo 30 centimetrů vody. Lánem, který je výš po proudu řeky, se valil proud, který část rostlin přikryl nánosem kamení a další vytahal i s kořeny z půdy.
„Volají mi osiváři, nabízejí pomoc. Asi ji budeme potřebovat, vymýšlíme, co s tím. Konec pole, nějaké tři čtyři hektary asi dokážeme přesít. Jenže ze všeho nejvíc teď potřebujeme, aby opadla spodní voda a pole oschla tak, abychom tam mohli vjet a pustit k rostlinám plečkou vzduch,“ popisuje zkušený zemědělec.
