"Spálím přes zimu 80 metráků uhlí. Ale mám fantastický kotel, který vůbec nekouří," říká Stanislav Hrubý z Uzenic. A vzápětí tento řidič autobusu v penzi ochotně ukazuje ve svém rodinném domě moderní litinový kotel, který po jednoduchém přepnutí páčky nevypouští z komína žádný viditelný kouř.
V této malé obci s 54 domy na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje se při loňském sčítání obyvatel přihlásilo nejvíc domácností k vytápění uhlím - přesně 78 procent.
Vlastně nemají moc na vybranou, plyn tu zaveden není a elektřina stojí příliš. Už tak vyjde dost draho i uhlí, proto jsou u většiny domů v Uzenicích vidět i vyskládané hranice se dřevem. U některých i v kombinaci s navezenou hromadou ještě nezpracované kulatiny.
Lidé v Uzenicích střídají uhlí a dřevo, aby ušetřili
"Všichni topíme uhlím a dřevem napůl, protože to vyjde levněji. Ale jen proto, že obec má asi 83 hektarů lesa a každá rodina si z něj může pořídit 10 metrů dřeva ze soušek, vývratů nebo polomů," vysvětluje na zahradě svého domu Josef Štván.
Tento řidič betonárky ještě upřesňuje, že metr dřeva přivezený z obecního lesa vyjde na 150 korun. Tedy asi pětkrát levněji než běžně koupený metr dřeva. A protože žije v patrovém domě téměř na okraji vesnice a v okolí má i několik chalup obývaných pouze rekreanty z Prahy či Příbrami, nemá pocit, že by obec v zimě příliš trpěla dusivým dýmem z komínů.
Když se však v mrazivých dnech lidé vrátí z práce a začnou zatápět, je lepší zavřít okna a nechodit ven. "V malé vsi stačí, když zatopí nekvalitním uhlím jeden, a potom můžeme dostát svému jménu a sami se v Uzenicích udit," potvrzuje starostka Dagmar Malečková.
Doba, kdy se v obci mluvilo o tom, že by se sem mohl přivést plyn z Blatné, už je pryč. "Zajímal jsem se i o velké zásobníky s propanbutanem nebo s ultralehkým topným olejem, ale nic z toho se nakonec neukázalo jako reálné," shrnuje Hrubý.
Obec Uzenice leží na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje.
