Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Borových Ladech vytírají pstruhy, nasadí je do Teplé a Studené Vltavy

  15:58aktualizováno  15:58
Do šumavských řek se vrací původní pstruzi potoční. Ve pstruhové líhni v Borových Ladách na Prachaticku začali zaměstnanci správy parku uměle vytírat pstruhy, aby z nich vychovali násadu, kterou pak vrátí do Teplé i Studené Vltavy nebo do Křemelné.

Správce líhně šumavského národního parku Josef Šperl. - V těchto dnech probíhá v líhni správy šumavského národního parku v Borových Ladech na Prachaticku výtěr pstruha potočního. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

"Vytíráme pstruha obecného formu potoční, kterého máme od loňského roku geneticky uznaného, že jde o původní ryby ze Šumavy," říká vedoucí líhně Josef Šperl a bere do ruky zhruba třiceticentimetrové ryby a tlakem prstů po břiše od hlavy k ocasu z nich vymačkává jikry.

Půlroční násada sivena.

Půlroční násada sivena.

Ryby vytírají na líhni vždy od poloviny října do poloviny listopadu. Inkubace ale trvá až do přelomu března a dubna, kdy se líhne plůdek.

Do té doby jsou jikry velmi náchylné na otřesy i třeba ultrafialové záření, takže se nesmí fotit se zapnutým bleskem a musí být v malých nerezových vaničkách v naprosto čisté vodě přikryté polystyrenem, aby na ně nedopadal sluneční svit. "V přírodě proto ryby jikry zahrabávají do písku," dodává Šperl.

Samotné dospělé ryby má správa parku ve dvou nádržích - Horní Polka a Tokaniště. To jednou za rok sloví a musí vytřídit ryby jikernačky, které mají jikry a mlíčňáky, které mají mlíčí potřebné k oplození. V líhni najednou mohou mít až 250 tisíc jiker.

Půlroční násada pstruha duhového.

Půlroční násada pstruha duhového.

Jikry pstruha potočního.

Jikry pstruha potočního.

Na začátku dubna pak jdou plůdek vysadit do přirozených potoků a přítoků řek. "Máme čtyři revíry - přítoky Studené Vltavy, Řasnice, Teplé Vltavy a Křemelné. Když plůdek dospěje, plave s vodou do řek a na výtěr pak jde zase plave proti proudu. Jako v přírodě," doplňuje Šperl a bere do ruky už padesátého pstruha.

Úspěšnost umělého vytírání v líhni v Borových Ladech je obrovská: zhruba devadesát procent. "V přírodě je to obráceně, tam je devadesát procent ztrát," dodává Šperl a spolu s kolegy odnáší v zelené plastové vaničce vytřené ryby zpět do rybníčků.

Původní šumavské pstruhy vrací ale i do sousedních rybářských revírů - do Teplé Vltavy u Lenory a Volar nebo do Otavy u Sušice. Chovat původní šumavské pruhy je důležité kvůli jejich odolnosti: jsou zvyklí na složení i kyselost vody. Ročně takto vysadí zhruba 120 tisíc ryb.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rybník v  Novém Veselí na Vysočině se probouzí do pravděpodobně nejteplejšího...
Rybářství Třeboň u soudu obhajuje chyby v privatizaci. Už podruhé

Chybami při privatizaci akciovky Rybářství Třeboň se letos už podruhé zabývá českobudějovický krajský soud. V obou případech se na nesrovnalosti přišlo v...  celý článek

V Českých Budějovicích začal ve čtvrtek 43. ročník agrosalonu Země Živitelka.
Země živitelka cílí na děti. Nabídne jim farmu i naučné stezky

Země živitelka - největší zemědělská přehlídka v Česku, se otevře na výstavišti v Českých Budějovicích už ve čtvrtek. Stovky vystavovatelů představí na 44....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.