Mít přes sto tisíc obyvatel a dostávat za to víc peněz od státu do městské pokladny, snili budějovičtí primátoři v nové éře města. A v polovině 90. let minulého století mělo krajské město k této metě skutečně blízko - v roce 1995 zaevidovali statistici v největším jihočeském městě 99 872 trvale žijících obyvatel.
Ale zároveň se už od tohoto roku přirozený přírůstek obyvatel, což je rozdíl mezi narozenými a zemřelými, pohyboval převážně v záporných číslech.
„Po roce 2004 je vidět velká migrace z Budějovic. Jde o proces takzvané suburbanizace, kdy se lidé stěhují do okolních vesnic, kde je velká výstavba rodinných domů. Opouštějí krajské město, nicméně chtějí bydlet nadosah, aby měli blízko služby včetně škol a zdravotnictví, nákupů i práce, a přesto aby bydleli ve zdravém prostředí na vesnici,“ uvedla Irena Votrubová z Českého statistického úřadu v Budějovicích.
Další zlom nastal předloni, kdy se po delším období zvýšil počet obyvatel v krajském městě. A to jak vlivem přirozeného přírůstku, který byl kladný předloni i loni, tak i vlivem kladného čísla migrace. Loni byl v Budějovicích opět zaznamenán delší dobu nevídaný trojciferný přírůstek, přistěhovalo se 174 lidí.
Přesto je v současnosti město od stotisícové mety dost daleko - na konci roku 2015 tu žilo 93 416 lidí, což představuje téměř polovinu okresu České Budějovice a necelých 15 procent obyvatel kraje.
Nová statistická čísla zároveň potvrzují stárnutí populace v Budějovicích. Od roku 2000 tu vzrostl průměrný věk o čtyři roky. „V roce 2000 to bylo 38,7 roku a vloni už 42,6 roku. Může to souviset i s tím, že v krajském městě je několik domovů důchodců, zatímco mladé rodiny s dětmi se stěhují na venkov,“ podotkla Votrubová.
Okolní obce jsou „mladší“
A skutečně budějovičtí radní mohou okolním obcím věkovou skladbu obyvatel závidět - například v Roudném je průměrný věk 35 let, v Boršově nad Vltavou 36 let a v Litvínovicích či Srubci je to shodně 37 let. Může vůbec nejlidnatější město tento nepříznivý stav nějak zvrátit, když na rozdíl od okolních vesnic nemá místo na další výstavbu rodinných domů?
„Základní problém je, že město má malý katastr. Celá řada mladých touží po svém domku, okolní obce to využívají a mladí tam staví. Ale my se s tím nechceme smířit a hledáme další lokality vhodné pro výstavbu rodinných domů. Už jsme vytipovali několik lokalit a jednáme s jejich majiteli včetně zemědělského půdního fondu,“ řekl náměstek primátora Petr Podhola.
Zajímavou kapitolou jsou i čísla počtu sňatků, věku nevěst a ženichů i maminek v Českých Budějovicích. Společenské změny se podepsaly i na snížení zájmu lidí o vstup do manželství - na počátku 90. let minulého století se ve městě uzavíralo kolem 700 sňatků ročně, v posledních pěti letech jejich počet kolísá zhruba kolem 400 ročně.
„Důležité je zmínit, že se počítají ne sňatky, které se skutečně odehrají v Budějovicích, ale svatby, kdy měl ženich trvalé bydliště v Budějovicích. To je trošku posunutá statistika, protože většinou se svatby odehrávají v bydlišti nevěsty. Nicméně i když se obřad odehraje v Krumlově, kde bydlí nevěsta, je započítána do statistik sňatků v Budějovicích, pokud je ženich z krajského města,“ vysvětila Votrubová.
A čísla sňatků matriky a statistiků se skutečně rozcházejí: v roce 2011 evidují statistici 478 a matrika 379 svateb, v roce 2012 je to 464 versus 394, 2013 - 399 ku 319, 2014 - 476 proti 352 a vloni 442 kontra 331 sňatků. Významnou roli u nižšího počtu svatebních obřadů v režii budějovické matriky hraje i obliba svateb snoubenců mimo město, například na zámcích Hluboká a Kratochvíle nebo v přírodních kulisách.
Letošní statistiku matriky tak zkreslí třeba 26letá Markéta a 31letý Radek, kteří se v červnu vzali na Martinském mlýně u Trhových Svinů. „Na radnici jsme svatbu nechtěli, připadalo nám to tam moc oficiální a strohé. Martinský mlýn byl naším oblíbeným místem, tak jsme se tam nechali oddat přímo na louce,“ svěřila se Markéta Snížková z Českých Budějovic.
Stoupá také podíl dětí narozených mimo manželství
Ale ani ve městě si neříkají všechny páry své ano na radnici. „Máme i sňatky na Černé věži, v rozkvetlém parku i jinde,“ sdělila mluvčí magistrátu Jitka Welzlová.
Nevěsty i ženichové si v posledních letech užívají svobody déle než jejich předchůdci. Zatímco průměrný věk u ženichů v roce 1991 při prvním sňatku byl 24,7 roku a u nevěst 22,3 roku, do roku 2015 zestárli zhruba o sedm let - při vstupu do prvního manželství je ženichům průměrně 31,8 roku a nevěstám 29,3 roku.
„Porodníci nemají z odkládání mateřství do pozdějšího věku radost, ale snoubenci dnes leckdy vstupují do manželství třeba už se dvěma dětmi,“ řekla Votrubová.
Fakt je, že i průměrný věk budějovických maminek vzrostl ze 25 let v roce 1991 na 30,9 roku vloni. Za stejné období zestárly i prvorodičky ze 22,6 na 29,2 roku. Stoupá také podíl dětí narozených mimo manželství. V roce 1991 jich bylo necelých devět procent, zatímco vloni jich byla už téměř polovina - přesně 44,1 procenta.
„Z dostupných údajů ovšem nelze zjistit, kolik dětí se skutečně narodilo svobodným matkám žijícím v domácnosti bez partnera a kolik jich žije v úplných rodinách bez uzavření sňatku,“ shrnula Votrubová.
