Díla z muzejních sbírek jsou většinou vyřezávaná a pocházejí z 19. století. „U starších betlémů zpravidla neznáme tvůrce a často ani přesné místo vzniku, ale v novějších dobách už je to lepší. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout třeba velký betlém z lipového dřeva, který vytvořil netolický obchodník a regionální politik Josef Michálek. Ten se stal řezbářem až na stará kolena, v 67 letech, a vytvořil krásné dílo,“ říká etnografka Jihočeského muzea Hana Soukupová.
Betlémy současných tvůrců jsou často ze dřeva, ale i z keramiky, textilu nebo z těsta. Podle Soukupové se chlebové těsto používalo na betlémové figurky už v minulosti.
Chlebový betlém budoucích aranžérů z budějovické Střední školy obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborné školy je však unikát. „Dvacítka tvůrců na něm pracovala dva měsíce a vytvořila přes pět set objektů včetně figurek, které zobrazují je samotné,“ dodává Soukupová.
Pozornost návštěvníků budí také obří vánočka. „Měli jsme radost, že jsme k ní mohli doplnit staré figurky v blatských krojích, které právě takové ohromné vánočky nesou Ježíškovi,“ líčí etnografka.
K vidění je také velký pohyblivý betlém, který představuje různé tradiční venkovské činnosti, nebo dílo budějovického ševce Josefa Rundensteinera inspirované některými stavbami Budějovic.
Výstava Krásy betlémů potrvá v Jihočeském muzeu do 8. ledna. Organizátoři připravili ukázky předení na kolovrátku, paličkování, výroby vizovického pečiva, keramiky, šperků nebo lidových obrázků na skle.
Otevřeno je denně od 9 do 17:30 hodin, na Štědrý den a na silvestra pak od 9 do 13 hodin. Základní vstupné do celého muzea je 60 korun, lístek na aktuální výstavu stojí 25 korun.
