Podél Lipenské přehrady u Přední Výtoně se táhnou krásné pozemky. Místy jsou zarostlé a sahají až k břehu. Současná starostka obce Regina Houšková a někteří zastupitelé se z nich snaží udělat stavební parcely. Celkem se jedná o minimálně tři hektary.
Část obyvatel s tím nesouhlasí. Sepsali petici a ti, kteří do vsi jezdili jen za rekreací, se těsně před březnovými volbami přihlásili k trvalému pobytu, aby zde mohli volit.
Stejně tak se do obce náhle přistěhovali i lidé podporující starostku. Celkem se jednalo o 26 nových obyvatel.
Volby v Přední VýtoniPo řádných říjnových volbách se nepodařilo v Přední Výtoni sestavit nové vedení. Volby se proto v polovině března opakovaly, avšak těsně před nimi se do obce s 200 obyvateli přistěhovalo 26 nových obyvatel. Výsledek voleb byl pak napaden u soudu, který rozhodl, že přistěhování nových obyvatel bylo záměrné s cílem ovlivnit výsledek voleb, a ty tak zrušil. Obec nyní čekají třetí komunální volby, lidé budou muset k urnám znovu zřejmě v červnu. |
Lidem, kteří proti změně územního plánu na stavební parcely protestují, vadí, že tím se Přední Výtoň začne proměňovat ve druhé Lipno nad Vltavou, kde je vše podřízeno turistickému ruchu.
„Jde o pozemky přímo u jezera. Vždy se tu říkalo, že pravý břeh zůstane nezastavěný, že nechceme druhé Lipno. Místo toho se chystá změna, která se týká jen třetiny obecních pozemků. Zbytek patří soukromým vlastníkům,“ protestuje jeden z nově přistěhovalých Stanislav Pazderník, učitel ekologie na budějovické průmyslové škole polytechnické.
Do Výtoně jezdí spolu s dalšími rodinami už od 60. let do velké chaty u břehu, kde mají i loděnici. Změna územního plánu by měla proměnit i parcely na dohled od tohoto domu. Pozemky vlastní lidé, kteří figurují i v developerských firmách. Obyvatelé Výtoně se tak obávají, že několika rodinnými domy na břehu Lipna by stavební rozmach neskončil.
Pazderník je členem petičního výboru, který se snaží změně územního plánu zamezit. V petici argumentují lidé tím, že plán na přeměnu pozemků ve stavební je i v rozporu se zákonem. „Je v něm stanoveno, že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy, které v obci jsou a jsou volné. Všechny navržené plochy přitom mají vysokou estetickou a přírodní hodnotu,“ argumentuje Pazderník.
Podobně mluví i zastupitel Jan Bittner. „Od revoluce platilo, že jde o unikátní partie a že pravý břeh Lipna je nezastavitelný,“ uvedl.
Záměr v únoru posuzoval odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihočeského kraje a vydal dvě stanoviska, z nichž jedno je zamítavé. Uvádí v něm, že velká část území Přední Výtoně se nachází v Chráněné krajinné oblasti Šumava, ale na pozemcích, které se mají změnit, není žádná ptačí oblast či evropsky významná lokalita.
„Uvedený návrh změny územního plánu nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významně negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí,“ píše ve stanovisku úředník Kamil Zimmermann.
Vzápětí ovšem upozorňuje, že problematické a nekoncepční může být umísťování zastavitelných ploch na pravý břeh Lipna. „Už samo umístění do volné harmonické krajiny není vhodné. A v budoucnu může vyvolat další nevhodné požadavky na rozvoj zástavby,“ varuje Zimmermann a dává za pravdu i kritice Pazderníka a Bittnera, že ve Výtoni je stále dostatek pozemků k zástavbě.
„Prokazatelně vymezeno a nevyužito je minimálně 12 hektarů zastavitelných ploch. Není tak prokázána nezbytnost vymezení dalších zastavitelných ploch,“ uzavírá Zimmermann se slovy, že záměr je nepřiměřený a neodůvodnitelný.
MF DNES se snažila kontaktovat starostku, aby vysvětlila, proč obec tak usiluje o změnu územního plánu. Ta ale s médii nekomunikuje, protože jí to mimo jiné vyčetl i soud, který řešil letošní opakované březnové volby a její mediální komentáře.
Volby vyhrálo Sdružení nezávislých kandidátů I. starostky Reginy Houškové a získalo tři křesla ze sedmi v zastupitelstvu. Soud však dostal stížnost na výsledek a nakonec rozhodl, že výsledek voleb je neplatný.
„Proti sobě stály dvě skupiny voličů, které se přihlásily k trvalému pobytu do obce účelově. Obojí je nesprávně, v rozporu s volebním zákonem a sledovalo snahu ovlivnit volební výsledek,“ uvedla důvody rozhodnutí soudu před dvěma týdny předsedkyně správního senátu krajského soudu Věra Balejová.
