Plán péče v kapitole o turistickém a rekreačním využíváním parku navrhuje zlepšit nabídky pro handicapované a další návštěvníky s omezenou pohyblivostí. K tomu je vložena poznámka, v níž mimo jiné stojí: "Řešením není zvýšit počet autobusů s důchodci a mrzáčky na Březník či Poledník. Na rozhlednu stejně nevystoupí a z Březníku se do okolních lesů stejně nepodívají."
Národní rada osob se zdravotním postižením považuje tuto poznámku za zcela nepřijatelnou. "Pokud se takto připomínkují zásadní koncepční materiály, lze mít do budoucna vážnou obavu o serióznost vědecké obce, o kterou se v souvislosti se Šumavou ministr životního prostředí opírá, i o zpřístupňování veřejného prostředí obecně," stojí v prohlášení předsedy rady Václava Krásy.
Podle postižených je autorem poznámek právě Kindlmann. Ten však tuto možnost popírá. "Já jsem připomínkoval jen věci spojené s rozsahem bezzásahových zón a ke kategorizaci IUCN," uvedl Kindlmann.
Souhlasí s tím, že turistické podmínky na Šumavě by se tělesně postiženým občanům měly víc přizpůsobit především v lépe dostupných lokalitách, než jsou vrcholy Březníku nebo Poledníku.
"Ale výraz mrzáčci, kterým jsou zde označováni handicapovaní spoluobčané, považuji za nehorázně hrubý, nekulturní a neslučitelný se základními etickými principy," řekl Kindlmann.
Plán péče připravilo vedení parku v čele s bývalým ředitelem Jiřím Mánkem. Strategický dokument bude platit tři roky. "Připomínky k plánu péče komentovat nechci, je to smutné. S osobami se zdravotním postižením jsme vždy dobře spolupracovali, chtěli jsme na Šumavě pro ně připravit celé spektrum atraktivit. Věřím, že se v tom bude pokračovat," uvedl Mánek.
Ministr životního prostředí Richard Brabec před necelým měsícem Mánka z funkce odvolal. Uvedl, že se neshodují ve filozofii vedení parku. Mánka nahradil dočasný ředitel Pavel Hubený (rozhovor s Hubeným čtěte zde).
