Ani po dvou letech od posledního výlovu není desátý největší český rybník...

Ani po dvou letech od posledního výlovu není desátý největší český rybník Dehtář na plné vodě. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Vody je málo. Tající sníh ani deště jihočeské rybníky nenaplnily

  • 0
Jarní výlovy jihočeských rybníků se blíží a rybáři bojují s nedostatkem vody. Déšť ani tající sníh nádrže zaplnit nedokázaly, v některých chybí i víc než metr vody. Rybářům hrozí, že nasadí méně ryb než obvykle.

Ani po dvou letech od posledního výlovu není desátý největší český rybník Dehtář na Českobudějovicku na plné vodě. Aby jí dosáhl, musela by se jeho hladina zvednout ještě o 80 centimetrů.

Přímo u hráze to tolik znát není. Rozdíl je ale patrný na opačném konci. Rákosiny, do kterých se jindy voda rozlévá, se dají projít suchou nohou. A od hladiny je dělí písčitý pruh, místy široký možná i deset metrů, který zvolna zarůstá trávou.

Dehtář není jediný, který není schopný dosáhnout svých břehů. Především rybníky na začátku soustav nebo nádrže, jež napájí jen voda z dešťů a tajícího sněhu, dělají starosti rybářům napříč celým krajem. Nejvíc jich je na Strakonicku, v okolí Vodňan a Netolic a v pásu táhnoucím se od Křemže po Hlubokou nad Vltavou, kterému vláhu krade masiv Kletě.

Rybáři, kteří je spravují, teď musí nakládat s vodou s mnohem větším rozmyslem než jindy. Sucho podle nich vůbec nepolevilo a naopak se stále prohlubuje. Ačkoli se zdá, že půda vodu vsakuje, týká se to jen prvních pár desítek centimetrů pod povrchem.

„Z prací na opravách vodotečí víme, že půl metru pod povrchem je stále úplně vyschlá. Vše se vsakuje do země. To je skvělé pro stav polí, do rybníků ale zatím pořád teče málo,“ shodují se odborníci.

Jarní výlovy, které většina rybářství odstartuje na začátku března, by to ohrozit nemělo. Pokud se ale situace nezlepší, přijdou na řadu opatření, která dosud rybáři použít nemuseli. Například snížení počtu vysazovaných ryb v nádržích, kde dorůstá násada.

„Budeme muset počet ryb přizpůsobit výšce hladiny, v poloprázdném rybníku není možné držet tolik násady jako na plné vodě. Někde také vysazování násad posuneme až do května a doufáme, že se situace po jarních deštích zlepší,“ říká Aleš Kříž z Rybářství Hluboká.

Podle něj trvající sucho ovlivňuje veškeré činnosti rybářů, kteří se snaží vodu v krajině zadržet, jak nejdéle je možné. Využívají k tomu v maximální míře důmyslné technické řešení rybničních soustav. Ty naši předci uzpůsobili tak, aby bylo možné vodu postupně přepouštět z jedné nádrže do druhé.

„Díky tomu jsme schopni vodu v krajině zadržovat i celé desetiletí. Až v tak extrémní situaci, jako je ta dnešní, dokážeme plně pochopit, jak byli naši předchůdci prozíraví,“ míní Kříž.

I přesto zůstávají v ohrožení menší rybníky na okrajích soustav, které spoléhají jen na vodu z deště a sněhu a za současných podmínek se nemohou naplnit. V těch, které jsou poloprázdné, rybáři omezují jak počet ryb, tak i jejich přikrmování.

„Náš hospodářský systém je přímo závislý na tom, co se děje v přírodě. V první řadě se tak ryby vždy živí přirozenou potravou, kterou jim rybníky nabízejí. Až v druhé řadě je přikrmujeme obilím. I z tohoto důvodu nás nedostatek vody omezuje, protože v poloprázdném rybníku ryby nikdy nemohou naplno využít jeho úživnost,“ tvrdí Kříž.

Termíny výlovů se posunou, někde rybníky vůbec nevypustí

Fatální nedostatek vody hlásí rybáři Krajského školního hospodářství (KŠH) České Budějovice. Především na Netolicku ještě některé nádrže nezvládly dorovnat deficity z loňského léta. Často v nich pořád chybí i víc než metr vody.

„Proto budeme jarní výlovy o několik týdnů posouvat. V jednom případě zřejmě rybník vůbec nevypustíme, protože v něm máme zásobu vody, která by citelně chyběla. Se suchem se samozřejmě potýkáme stejně jako ostatní a snažíme se s vodou co nejvíc šetřit a dbát na co nejlepší zdravotní stav ryb,“ popisuje ředitel KŠH Josef Topka.

Podobné vyhlídky mají i rybáři na Blatensku a v okolí Strakonic, kde jarní výlovy začnou po desátém březnu. Některé nádrže na podzim rybáři ze společnosti Blatenská ryby ani neslovili, věděli, že by zůstaly prázdné.

„Naštěstí byla zima mírná, a tak to rybám příliš neuškodilo. Když ale zůstávají některé rybníky třeba na třetinové vodě, přináší to s sebou i další rizika. Především násady více trpí tlakem predátorů, například volavek a kormoránů,“ popisuje ředitel společnosti Jiří Bláha.

Další problém může nastat ve chvíli, kdy voda rychle přiteče a zatopí vegetaci narostlou na obnaženém dně. Její hnití může způsobit úbytek kyslíku ve vodě, a tím i úhyny násad. „I tak je ale situace lepší, než kdyby přišly povodně,“ podotýká Bláha.