Ve Vimperku po 300 letech vyrábějí český křišťál, teď ho vystavují na zámku

Vimperský sklář Jiří Kozel oživil po 300 letech ve Vimperku dávno zapomenutou tradici výroby českého křišťálu. Více než 150 skleněných skvostů ze soukromých sbírek je momentálně k vidění na výstavě Šumavské poklady na zdejším zámku.

"Trvalo mi hodně týdnů přijít na správný postup výroby, jak tehdejší skláři pracovali, a snažil jsem se k němu přiblížit," říká současný vimperský skelmistr Jiří Kozel.

Číši z českého křišťálu věnoval Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a ta bude brzy vystavena ve vimperském zámku, kde je teď k vidění unikátní výstava Šumavské poklady - sklo ze soukromých sbírek.

"Význam výroby českého křišťálu pro dějiny českého sklářství je nesmírný a její vznik je úzce svázán právě s Vimperskem, kam se po více než třech stech letech znovu vrátila," vysvětluje Josef Štemberk, vedoucí oddělení marketingu Správy NP a CHKO Šumava.

Výstava skla, která na vimperském zámku potrvá až do 31. října a pořádá ji Správa NP a CHKO Šumava, je v mnoha ohledech výjimečná.

"Jedná se o naprosto unikátní soubor šumavského skla, jehož jednotlivé části se po výstavě vrátí do soukromých sbírek a už je asi nikdo nikdy neuvidí pohromadě, protože někteří majitelé již nikdy nemusí souhlasit s jejich vystavením," doplňuje kurátorka výstavy Jitka Lněničková.

Sama využila svých po léta budovaných kontaktů s jednotlivými sběrateli a podařilo se jí je přesvědčit, aby své skvosty na výstavu zapůjčili.

Historie českého křišťálu

Psal se rok 1683 a jeden ze šesti vimperských skelmistrů Michael Müller otevřel nejzajímavější kapitolu v dějinách českého sklářství - poprvé vyrobil český křišťál. České křišťálové sklo zdobené rytinou a brusem pak záhy dobylo světové trhy a vládlo jim po celé 18. století. Tajemství výroby křišťálu se časem prozradilo, jeho výroba přestala být lukrativní a nakonec ve Vimperku definitivně zanikla.

Všichni z dvanácti soukromých vlastníků chtějí zůstat v anonymitě. Jedná se o majitele z Čech, Rakouska a Německa a leckdy jsou to i potomci šumavských sklářů.

Mezi více než 150 exponáty je řada unikátů - například skla z vrstveného zlatého rubínu zdobená bohatým brusem, která byla vyrobena kolem roku 1835 u Johanna Meyra v Adolfově u Vimperka nebo v Lenoře. Je zde i medaile z průmyslové výstavy ve Vídni, kterou v roce 1835 obdržel tento sklářský továrník z rukou rakouského císaře.

"Dětem se asi bude líbit nejvíc oranžový skleněný slon," uvádí vedoucí Muzea Vimperk Milena Smolová.

Brzy přibudou do stálé expozice na vimperském zámku i číše z českého křišťálu, který v 17. století poprvé vyrobil v Helmbašské sklárně u Vimperka slavný skelmistr Michael Müller.