Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rypoši používají zuby jako krumpáče a mají dva geny proti rakovině

  17:40aktualizováno  17:40
Původně zkoumali zoologové z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity africké hlodavce rypoše jen v jejich přirozeném prostředí. Dnes úspěšně chovají pět druhů, dohromady asi 300 těchto podzemních savců přímo na fakultě.

Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity zkoumají rypoše, hlodavce, kteří žijí v Africe. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Seznámit se s činorodými hlodavci, kteří jsou blízkými příbuznými morčat, není jen tak. Po otevření dveří vedoucích k chovům afrických rypošů ve sklepích přírodovědecké fakulty je třeba vydezinfikovat boty na speciální rohožce a pak ještě nasadit návleky jako před vstupem na operační sál.

„Snažíme se tím rypoše chránit před zavlečením parazitů,“ říká Radim Šumbera, šéf celého fakultního výzkumného programu.

Zajímaví podzemní savci

Vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích začali s chovem afrických hlodavců rypošů před sedmnácti lety. Nejdřív s několika jedinci rypošů stříbřitých, dnes mají na 300 těchto zvířat pěti druhů. „Tito savci žijí miliony let v unikátním prostředí pod zemí, skoro vůbec nevylézají na povrch. Je tam tma, málo kyslíku, hodně oxidu uhličitého a vysoká vlhkost. Přesto jsou dlouhověcí. Třeba rypoš lysý je velký jako myš, která žije dva tři roky, ale on 20 až 40 let. Jsou lépe chráněni proti rakovině než ostatní savci a mají šestý smysl, vnímají magnetické pole Země,“ říká Radim Šumbera, šéf českobudějovického výzkumného programu.

A to jsme teprve v kuchyňce, kde chystá technička Radka Pešková pro hlodavce v pondělí, středu a v pátek krmení. Mrkev, brambory, batáty, trochu kočičích granulí, kousek jablka nebo červené řepy. Rozmazlení rypoši lysí se mohou těšit také na kuličku vína či kousek banánu.

Za dalšími dveřmi už je rypoší ráj. Místnost ve tvaru písmene L je zaplněná terárii s rašelinou, plastovými trubkami a převrácenými hliněnými květináči. A také labyrinty ve tvaru osmičky se dvěma čtvercovými boxy. Vše je z bytelného plexiskla, zvenčí ještě stažené páskou připomínající bezpečnostní pásy v autě.

Z rypoších příbytků se ozývá hlasité škrábání, někteří hlodavci už zvědavě vysunují hlavu dopředu, zvedají ji nahoru a nosem větří, co dostanou dobrého. Jako první chod dostávají šťavnaté mrkve. Vědec vytahuje do dlaní z horního terária jedno zvířátko se stříbrnohnědým kožíškem.

„Nemá skoro žádné oči. V podzemních tunelech, kde žije, je málo světla. Nemá ani boltce, nepotřebuje je, v zemi je totiž nenatočí za zdrojem zvuku,“ představuje rypoše stříbrného Šumbera.

Jihočeští vědci však potvrdili, že rypoši vidí. Při experimentech s rozkládáním světla jim pouštěli červené, zelené, modré nebo žluté světlo. A zjistili, že vidí zelenou a modrou barvu. I při terénních výzkumech v africké poušti vypátrali, že i do dlouhého tunelu se dostane odražené světlo a rypoši jsou schopni ho vnímat. To jim pomáhá chránit se před predátorem.

Rypoš si hoví v rukou vědce a nevadí mu ani, že ho vyrušil od snídaně. Zoolog ukazuje jeho přední zuby, které hlodavec používá jako krumpáč a vykusuje jimi hlínu při hloubení svých tunelů. Silné tlapky používá jako lopatu a vyhrnuje pod svým tělem narubanou zeminu.

Fotogalerie

Nakonec se nechá pohladit po jemném kožíšku a po vrácení do terária se pustí do další porce mrkve. Na rozdíl od ostatních rypošů ji však má nastrouhanou.

„Máme tu dvě zvířata, která mají problém se zuby. Jeden rypoš je má přerostlé, tento má jen dva. Přitom jim zuby rostou neuvěřitelně rychle, centimetr týdně. Každý týden je musíme vzít do ruky a zub jim ucvaknout. Proto jsou zvyklí, že s nimi něco děláme a že jim neublížíme. Jsou to jediná dvě zvířata, na která si můžeme sáhnout,“ popisuje zoolog.

V přírodě žijí tito savci celý život v nehostinném podzemí, kde je vysoká vlhkost, málo kyslíku a hodně oxidu uhličitého. Dokázali se těmto podmínkám výborně přizpůsobit, což je u savců obdivuhodné. Třeba potkan, který je považovaný za velmi přizpůsobivé zvíře, by v těchto nevlídných podmínkách pošel do půl hodiny.

V posledních letech se stal výzkum rypošů hitem, protože vědci zjistili, že jsou dlouhověcí. „Začala je studovat řada biomedicínských laboratoří. Jak je možné, že třeba rypoš lysý je velký jako myš, která žije dva tři roky a chcípne? Rypoš žije 20 i 40 let a stále se rozmnožuje. Navíc myš umře na rakovinu, zatímco u rypošů nikdo žádnou rakovinu nepozoroval. Už se ví, že my a ostatní savci máme jeden gen, který nás chrání proti rakovině, a oni dva, takže mají dvojitou ochranu,“ vysvětluje Šumbera.

Rypoš lysý vypadá proti svým příbuzným ve slušivých kožíšcích jako opelichaný stařešina. Jeho holé vrásčité tělíčko na nízkých nožkách je porostlé řídkými chlupy, z „obličeje“ se zakrnělými očky jsou nejvýraznější velké hlodáky.

V laboratorních podmínkách proto potřebuje speciální péči. Na přírodovědecké fakultě chovají tento choulostivý typ v samostatné místnosti, místo rašeliny žijí v pilinách smíchaných s filtračním papírem a buničinou. Mají tu i teplotní podušky. Přírodní systém třeba tři kilometry dlouhých tunelů jim nahrazují různé tunýlky a prolézačky z plexiskla.

V celém chovu panuje imitace afrických tropů. Teplota 26 až 27 stupňů, vlhkost vzduchu 60 až 70 procent. A k tomu se automaticky střídá po dvanácti hodinách světlo a tma. „Jsou to sklepní prostory, kde byla původně fyzikální laboratoř. Jenže při povodních 2002 tu kolegové přišli o řadu drahých přístrojů a vystěhovali se. Pro nás jsou to úplně geniální podmínky, protože vedle je výměník tepla. Ten nám dělá tu Afriku,“ srovnává vědec.

Rypoši rozkoušou všechno, co se jim postaví do cesty

Zoologické pracoviště zkoumá vše, co souvisí s biologií rypošů, věnuje se jejich smyslovým i komunikačním schopnostem. Zároveň je systematicky sleduje i v jejich domácím prostředí.

„Poprvé jsem byl na expedici v Africe v roce 2000. Třeba rypoš Anzelův žije jen v okolí hlavního města Zambie Lusaka, rypoš stříbřitý žije od jižní Keni, Tanzánie, Malawi až po Zambii. Baví je denně pracovat, všechno prokoušou. Třeba v Africe nám jeden rypoš utekl a prokousal se cihlovým krbem,“ líčí Šumbera.

Rypoši nezahálejí ani v laboratorním chovu a zničí všechno, co se jim postaví do cesty. Bez problémů zlikvidují jakékoli plastové trubky, rozkoušou silný květináč i půl centimetru silné plexisklo.

Vědci se začali o rypoše zajímat až koncem 70. let. Zjistili, že žijí v zajímavém sociálním uspořádání. Množí se jen rodičovský „královský“ pár a ostatní mu pomáhají v péči o mladší sourozence. To není moc běžné, podobné je to u včel, termitů a mravenců. Mezi obratlovci jsou však rypoši výjimkou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Muž jde do vězení za týrání a zneužívání. Je to spiknutí exmanželky, tvrdí

Vězení na 42 měsíců za týrání a pohlavní zneužívání potvrdil ve středu českobudějovický krajský soud 44letému muži z Českokrumlovska. Je odsouzený, že týral...  celý článek

Potraviny (ilustrační foto)
Do Rakouska jezdíme pro potraviny kvůli vyšší kvalitě, tvrdí Jihočeši

V Rakousku zatím lidé nepociťují, že by Jihočeši více jezdili za místním zbožím. Velká část z nich je totiž na nakupování u sousedů zvyklá. MF DNES zjišťovala,...  celý článek

Farář Jan Thir si nechal v polovině 20. let minulého století postavit kapli na...
Ve Vranově je na prodej kaple z minulého století. Stojí 800 tisíc korun

Netradiční položku na svém seznamu nabízí jihočeská realitní kancelář. Prodává kapli z 20. let minulého století, kterou si nechal postavit farář. Stavba je na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.