„V roce 2012 jsme se s kolegou Mikulášem Orosem z košického Parazitologického ústavu Slovenské akademie věd vypravili na Aljašku najít larvy tohoto parazita v tichomořských lososech. Podařilo se nám jednoho jedince nalézt a pomocí sekvencí dvou genů jsme jej identifikovali jako D. nihonkaiense,“ řekl Roman Kuchta.
Dodal, že podle studie je pravděpodobné, že většina předchozích případů z této oblasti, identifikovaných jako příbuzný druh D. latum, jsou ve skutečnosti D. nihonkaiense.
Člověk se touto tasemnicí může nakazit, pokud by snědl nedostatečně tepelně upravené maso pacifických lososů. Mohlo by se to stát například při konzumaci suši nebo sašimi vyrobených z této ryby. V Čechách známý atlantský losos tuto tasemnici nepřenáší.
Napadení tasemnicí nelze podle Kuchty podceňovat
D. nihonkaiense patří mezi škulovce, kteří se vyskytují především u savců. Podle Kuchty však případné napadení člověka většinou nepůsobí nějaké radikální zdravotní komplikace.
„Škulovci způsobují onemocnění zvané difylobotrióza, ale v drtivé většině případů nám neškodí nebo způsobují jen trávicí potíže jako bolesti břicha či průjem. Bez jakýchkoli obtíží a symptomů žije s tasemnicí i ředitel našeho ústavu Julius Lukeš, který je experimentálně nakažen druhem D. latum už tři roky,“ uvedl.
Kuchta však dodal, že napadení tasemnicí nelze podceňovat. Škulovci dokážou někdy způsobit i značné potíže.
„V přírodě je možné všechno. Navíc záleží tom, zda je napadený člověk naprosto zdravý, nebo trpí nějakou nemocí, protože pak mu můžou tasemnice uškodit,“ řekl Kuchta, jenž se tomuto výzkumu věnuje přes deset let.
